pátek 29. ledna 2010

Kryštof - Jeviště

Už pár let se mi líbí hudba skupiny Kryštof. Zvlášt minulé řadové album Rubikon mě dokázalo "posadit na zadek". Když tu muziku slyšíte v rádiu, řeknete si - slušnej popík... Když si ale písničky opravdu soustředěně poslechnete na kvalitním audiozařízení, objevíte úžasnou propracovanost aranží, kde každé cinknutí nebo fouknutí do trubky je přesně tam, kde má být, a při opakovaném poslechu už se na ta místa těšíte. Richard Krajčo nezapře své herectví, jeho arzenál sahá od intimního šepotu až po drsnější rockové polohy. Kapela šlape výborně, typické jsou klidnější nástupy skladeb a po nich vypálí "uzemňovací" refrény. Byl jsem zvědavý, jestli nové album dosáhne kvalit svého předchůdce.

Ještě před vyjitím CD placky bylo možné koupit album online prostřednictvím t-music (formát mp3 320 kbps). Pro uživatele Linuxu je důležité, že není chráněné výmyslem jménem DRM . Svobodný Linux totiž tuto omezující technologii nepodporuje. Zaplatil jsem SMS-kou rozumnou cenu 99,-Kč, obdržel jsem kód a bez problémů jsem album stáhnul.

Už titulní skladba Jeviště ukázala, že to asi bude stát za to. Pravděpodobně bude často prezentována v rádiích, takže ji brzo budeme všichni znát dokonale, takže zkrátka - typická "kryštofovina". Následující slovní hříčka cyRáno, která zazněla ve filmu 2bobule , nezůstává nic dlužná. Potom přijde neklidně rytmická DuDuDuu se zkresleným zpěvem a následné uklidnění přináší pomalejší, ale vygradovaná Bůhvíkam jemně podbarvená smyčci (violoncello?). U Sedmilháře noha sama podupává při výborném refrénu s dominantní kytarou. Stísněná určitě není špatná, ale je to snad jediná skladba, kde jsem už čekal na konec a na další pecku - možná i proto, že těch dechů tam je na můj vkus příliš. Žádná vypalovačka se ovšem nekoná, což ale asi od písničky s názvem Ukolébavka ani nemůžeme čekat. Další slovní hříčka je v názvu skladby DigiHrách, v textu se to hemží terminologií naší dnešní digitálně-internetové doby, rytmus téměř reggaeový... Malý princ má trochu hendikep v tom, že se nachází až téměř na konci alba - v jeho první polovině by určitě zaujal víc, ale konkurence je nelítostná... U písničky Molotov sice vůbec nevím, o čem se v ní zpívá, ale stejně se mi líbí :-) . Na závěr přichází podle mého názoru zlatý hřeb alba - OstravSKA balada. Text jako by psal Nohavica nebo Dobeš v dobách největší slávy, muzika (jak ostatně napovídá i název) v rytmu ska , díla se s chutí chopil trumpetista.

Jeviště mě určitě nezklamalo, i když si myslím, že za Rubikonem (a možná i staršími alby) o chloupeček zaostává. Není to tím, že by se nepovedlo, ale spíše výjimečností předchozí tvorby kapely. Abych přidal také trochu kritiky - mám pocit, že u některých slovních hříček a obratů se bavila spíše kapela než posluchač. Pokud někdo není na kapelu Kryštof vyloženě alergický, určitě si alespoň několik písniček z tohoto alba užije.