středa 20. listopadu 2013

Windows 7 a 8 - pro mě novinky...


Nedávno jsem byl okolnostmi donucen trochu blíže se seznámit s OS Windows verze 7 a 8 (8.1). Asi si to zaslouží trochu vysvětlení. Jako zaměstnanec velké nadnárodní společnosti mám možnosti při správě PC podstatně omezené. Firma totiž umožňuje pouze hromadné používání standardního OS, což do nedávna byly Windows XP a vzhledem k ukončení jejich podpory právě probíhá přechod na Windows 7. Zároveň jsem dostal nový služební notebook, takže jsem naštěstí nemusel řešit přeinstalaci a „jenom“ jsem instaloval potřebné aplikace na nový HW. I když po různých peripetiiích jsem získal oprávnění lokálního administrátora, stejně je zakázáno instalovat jakékoliv oficiálně nezakoupené a neschválené aplikace (včetně opensource a freeware). Naopak je bez možnosti volby předinstalován balík aplikací jako kancelářský SW, fotoeditor, SAP frontend, antivirus atd. Doma jsem se vzhledem k zastaralosti počítačů rozhodl upgradovat a koupil nový notebook (podotýkám, že bez dotykového displaye). A protože děti dorůstají do věku, kdy se začínají zajímat o počítačové hry, toto je hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl pro předinstalovaný nejaktuálnější OS Microsoftu Windows 8. Samozřejmě na jeho disk přibude i linuxová distribuce Mageia v dualbootu (snad se o zkušenosti taky podělím).

Přechod na Windows 7 v zaměstnání proběhl celkem bezbolestně. Filozofie ovládání se od WinXP nijak neliší, jenom některé věci jsou trochu jinak uspořádané a samozřejmě se o hodně posunula i grafická stránka, takže vzhled systému je celkem líbivý. Změny jsou spíše kosmetické.

U Windows 8 už ale končí všechna legrace. Pokud i zkušený uživatel má problémy například se spouštěním a ukončováním aplikací, se základními nastaveními systému nebo s vypnutím počítače (!), nesvědčí to o uživatelské přívětivosti a intuitivnosti systému. Některé z nejvíce do očí bijících nesmyslů byly odstraněny při aktualizaci na verzi 8.1. Nakonec jsem byl nucen najít si na Youtube několik videotutorialů, abych okoukal základní principy práce s Win8. Samozřejmě si časem člověk asi zvykne, ale nejsem si jistý, jestli je nastoupená cesta správná. Celý systém se mi zdá jako jaksi dvouvrstvý. Základ navazuje na předchůdce a na něj je naroubováno úplně nové prostředí, které cílí spíš na dotykově ovládaná zařízení. Také tomu odpovídá koncept obchodu s aplikacemi (konečně i Microsoft zavedl obdobu linuxových/aplovských/androidích zdrojů softwaru neboli Windows Store) s mraky zbytečných a nic neřešících, ovšem systém zahlcujících a krásně vypadajících aplikací. Nechápu, proč je třeba mít různé aplikace pro televizní program, počasí, sport, pořady ČT atd., když všechno z toho jde jednoduše řešit pomocí záložek v internetovém prohlížeči. Aby překvapení nebylo dost, občas se objeví cosi celoobrazovkového a graficky nezapadajícího, s obrovským písmem - Internet Explorer. Grafika je vůbec dost různorodá – od úvodní „dlaždicové“ obrazovky (kdy při kliknutí se dlaždice zvětšuje na celou obrazovku, což na velké úhlopříčce displaye vypadá fakt divně) přes klasická okna až po zmíněný celoobrazovkový Internet Explorer (možná je to i něco jiného, fakt někdy nevím, kde jsem se zrovna ocitnul :-) ).

Řekl bych, že změna ovládání Windows 8 prodělala oproti předchozím Windows 7 podobný skok, jako kdysi Windows 95 ve srovnání s Windows 3.1. Tehdy došlo k přechodu od seskupování aplikací v oknech k „prázdné“ pracovní ploše s tlačítkem Start a dolní lištou. Zvyknout si nebylo tehdy jednoduché, ale nakonec se toto uspořádání stalo víceméně standardem a naopak při jeho změně se mnoho uživatelů bouří. Mně se samotný princip úvodní vydlážděné obrazovky celkem líbí (tedy po důkladném přizpůsobení). Dokonce mi trochu připomíná původní koncept Win3.1, kdy šly ikony seskupovat do skupin (tehdy ve formě klasických oken), což je ve Win8 samozřejmě možné a chybí mi už jenom možnost minimalizace jednotlivých skupin. Snad bude možné docílit i zobrazování informací o systému tak, jak jsem byl zvyklý (zatížení CPU, síťový provoz atd.). Nyní tedy opět lišta s tlačítkem na čas zmizela (po aktualizaci na Windows 8.1 je opět na svém místě) a okna byla nahrazena dlaždicemi. Jestli bude tento koncept úspěšný nebo ne – to ukáže až čas. Možná je to logická cesta v době, kdy se čím dál častěji potkává klasické ovládání klávesnisí + myší s dotykovými obrazovkami. Spíš mi vadí, že při ovládání je třeba znát různé konkrétní postupy, jak se dostat k požadovaným funkcím. Jestliže musím přesně vědět, kam najet kurzorem, co uchopit a kam táhnout, abych dosáhl chtěného, nezdá se mi to zrovna ideální. Navíc případné alternativní postupy často nejsou aktivní (pravé tlačítko myši nic nenabídne, klávesa escape nic neudělá, horní lišta s tlačítky zrovna není zobrazena atd.). Po aktualizaci na Win8.1 a trošce nastavování lze počítač uvést do stavu hodně podobnému Win7, protože Microsoft byl asi dost bombardován stížnostmi nespokojených a zmatených uživatelů.

Ani jsem si neuvědomil, jak se mi po několika letech používání dostal linux s celým svým konceptem pod kůži. Můžu si vyzkoušet jakoukoliv distribuci, kdykoliv přejít na jinou a tu si podle svých požadavků přizpůsobit. Tak široké možnosti Windows určitě nenabízejí, zákazník v podstatě kupuje zajíce v pytli bez možnosti vyzkoušení. Pokud dříve platilo, že přechod na linux je komplikovaný kvůli odlišnému ovládání, tak myslím přechod na Win8 je z tohoto hlediska minimálně stejně náročný. Navíc mě poznání linuxu naučilo určité toleranci - nezavrhovat programy hned, když něco nefunguje podle očekávání, ale snažit se přijít na kloub jejich principům a tím se posunout dál.

Zajímavé je, že i když my uživatelé chceme stále nové, progresivnější a modernější systémy, na druhou stranu se zvedá vlna odporu, pokud se filozofie ovládání takového systému více odlišuje od původního. Toto platí i u poměrně flexibilní linuxové komunity – viz třeba bouře ve sklenici vody při přechodu na KDE4 nebo při zavádění prostředí Unity v Ubuntu. Ovšem právě linuxoví uživatelé mají vždy na výběr alternativní varianty…


Žádné komentáře:

Okomentovat