Meteorologická měření - meteostanice LaCrosse WS 2300

(grafy jsou na konci příspěvku)

Jak jsem se kdysi zmínil v tomto příspěvku, zaznamenávám meteorologická data pomocí poloprofesionální meteostanice LaCrosse WS 2300. Měření provádím od roku 2008, frekvence je 1 hodina. Pokud se chcete podívat, na konci tohoto příspěvku jsou přehledné grafy za roky 2011 až 2013. Na vodorovné ose je číslo obsahující kompletní časový kód – 20120130120000 tedy znamená 30. leden 2012 12:00:00 hodin. Ačkoliv je měření automatické, zejména v minulosti se vyskytovaly problémy – jak softwarové, tak hardwarové, případně chyby obsluhy…

Zpočátku byly problémy hlavně se software pro ukládání dat Heavy Weather. O „péči“, kterou dodavatel věnuje jeho vývoji, svědčí to, že již od samého počátku je k dispozici pouze jeho betaverze 2.0. Ta občas dokázala smazat celý datový soubor s měřeními za několik měsíců. Po takových zkušenostech jsem se naučil průběžně data zálohovat a nakonec jsem stejně přešel na SW Open2300 (vytvořil Kenneth Jahn Lavrsen) běžící pod Mandriva / Mageia Linuxem. Jedná se o soubor utilit fungujících pouze v příkazové řádce, které však spolehlivě fungují. I zde jsem měl jeden čas problémy s ukládáním dat, které jsem si ovšem nevědomky způsobil sám, protože jsem nedopatřením změnil přístupová práva do adresáře s daty a při následných problémech jsem na to nepřišel. Toto jsem obešel nainstalováním experimentální verze Mageia na jiný oddíl disku, kde vše opět běželo bez problémů.

Na přelomu let 2012 a 2013 jsem začal mít problémy s výpadky čidla venkovní teploty. Nepomohlo několikero vyčištění, přepnutí z propojení kabelem na bezdrátové, výměna baterií – prostě odešla celá venkovní jednotka, která má bohužel i funkci jakési ústředny, takže nová mě přišla na víc než tisícovku a dost dlouho jsem čekal na vyřízení objednávky. Zaplaťpánbůh po výměně je systém opět plně funkční. Čidlo hlásilo teplotu 69,9°C, což by v grafech působilo rušivě, proto jsem tyto hodnoty přepsal nulami a problém jde v grafech vysledovat hlavně podle hodnot 100% u venkovní vlhkosti vzduchu (jedná se o listopad 2012 až únor 2013).

Dalším podstatným zdrojem poruch jsem já jakožto uživatel. Kromě již zmíněného zmatku v oprávněních jsem občas zapomněl uložit data. Měřící jednotka má paměť na 175 měření, takže při ukládání dat každou hodinu je to zhruba týden (168 hodin) s minimální rezervou. Každý den opomenutí tedy znamená ztrátu dat.

Protože se různými měřeními (i když v jiném oboru) zabývám profesionálně už více než 18 let, pro případné šťouraly musím uvést, že zde publikovaná měření jsou spíše orientační. Měření je zatíženo chybami vyplývajícími hlavně z umístění senzorů. Anemometr pro měření rychlosti větru rozhodně není umístěn na volném prostranství ve výšce 10 m, jak by správně měl být, ale ve výšce zhruba 2,5 m a navíc ze severovýchodu a východu je částečně krytý domem, i když přízemním (odstup od stavby je asi 3 m) – převládající směry větru jsou ale spíše jižních a západních směrů. Čidlo teploty je umístěné na terase orientované na západ pod přesahem střechy ve výšce asi 2,5 m a asi 2,5 m od budovy. Není ani tak ovlivněné blízkostí budovy tepelnými úniky v zimě, ale spíše osluněním terasy odpoledním sluncem, kdy stoupá proud teplého vzduchu nad ohřátou dlažbou. Tento vliv bývá během léta omezen zastíněním terasy markýzou. Srážkoměr není vyhřívaný, takže je schopný měřit pouze srážky ve formě deště. Nevím, do jaké míry je korektní měření vody z tajícího sněhu, ale srážky měřím ještě klasickým nádobkovým srážkoměrem (viz zde). Hodnota atmosférického tlaku není korigovaná na hladinu moře.

Protože po mnoha letech mám doma k dispozici notebook s Windows, v současnosti ukládám data souběžně jak v linuxu, tak ve Windows. Samozřejmě i tam jsem musel řešit problém, protože s meteostanicí dodávaný konvertor ze sériového portu na USB není ve Windows 8 podporovaný, takže jsem si musel pořídit jiný. Program pro vyhodnocování Heavy Weather Review je hodně jednoduchý s minimálními možnostmi pro nějaké rozsáhlejší vyhodnocení, používám ho pouze pro rychlý přehled naměřených hodnot. Pro zpracování měření proto používám buď Libre Office Calc, nebo Excel z kancelářského balíku Microsoft Office.

Pro zajímavost uvádím odkaz na nedalekou automatickou meteorologickou stanici ČHMÚ v Semčicích, která je vzdušnou čarou vzdálena pouze 1,5 km. 

 

Windows 8 (8.1) – propadák? (dočti do konce!)

V návaznosti na předchozí příspěvek o Windows bych se chtěl trochu hlouběji věnovat operačnímu systému Windows 8. Předesílám, že se jedná o můj subjektivní pohled a že vzhledem k mým uživatelským zkušenostem s jinými operačními systémy mám možnosti srovnání.

S PC jsem začínal zhruba před dvaceti lety, v době, kdy byl standardním OS MS DOS v.6.x, případně jeho dokonalejší, ovšem v běhu času neúspěšné alternativy (např. DR-DOS). Windows existovaly jako grafická nadstavba běžící pod (nebo spíš nad) DOSem, a to ve verzi 3, později až 3.11, kdy v podstatě vše v uživatelském rozhraní mělo formu oken. Pro plnohodnotné ovládání však nebyly Windows nutné, jako jednoduché GUI byl většinou používán dvouokenní správce souborů Norton Commander nebo jeho alternativy (M602, Volkov Commander) a aplikace byly autonomní včetně vlastních grafických rozhraní. Markantní změnu v ovládání přinesly Windows 95 (prázdná plocha a tlačítko Start) a pokračoval „mírný pokrok v mezích zákona“ – Windows 98, 2000, NT Millenium, XP, Vista a „sedmičky“. Koncept ovládání se téměř neměnil, přibývaly funkce, podpora HW zařízení, grafické vychytávky atd., naopak klasický příkazový řádek DOSu je odsouván do stále větší hloubky systému. Někdy v roce 2007 jsem se také začal zajímat i o alternativní OS založené na linuxovém/unixovém jádru – zejména Mandriva Linux a později jeho forková distribuce Mageia, ale zkoušel jsem např. i distribuce Ubuntu, openSUSE, Fedora, PCLinuxOS nebo i freeBSD. V této oblasti jsem si zvyknul na naprostou svobodu volby při výběru, přizpůsobování i správě systému. Další skupinou jsou různá zařízení s OS Android různých verzí, který mi poměrně vyhovuje, ale bez „rootnutí“ a tedy ztráty záruky jsou i možnosti správy systému hodně omezené. Samozřejmě bylo potřeba věnovat zpočátku určité úsilí a čas k pochopení rozdílů mezi jednotlivými systémy. Navíc mě používání různých alternativ naučilo určité toleranci, takže místo abych nějaký systém nebo jeho část zavrhnul po první negativní zkušenosti, snažím se pochopit jejich fungování a případně se naučit jich využívat.

Zatímco přechod mezi jednotlivými verzemi Windows od verze 95 až po „sedmičky“ byl vždy poměrně bezbolestný, u Windows 8 už končí všechna legrace. Podotýkám, že se spíše budu vyjadřovat k verzi 8.1, protože „osmičky“ předinstalované na novém notebooku jsem téměř bezprostředně aktualizoval na tuto verzi. Už sama aktualizace nebyla úplně jednoduchá, protože obchod Store ji nenabízel. Po googlování jsem zjistil, že problém asi bude v neaktuálnosti nějaké aplikace. Stáhnul jsem z webu Microsoftu diagnostickou utilitu, která mi prozradila, co je třeba aktualizovat, a nakonec se samotnou aktualizaci podařilo spustit. Stahování (asi 3,6 GB) bylo ukrutně pomalé a objevila se chybová hláška s číslem chyby, kterou se mi nepodařilo identifikovat. Po restartu stahování zdárně doběhlo a pak se systém aktualizoval, restartoval, zase restartoval, přitom vypisoval různé vtipné hlášky (při asi třetím restartu po aktualizaci a následné konfiguraci to bylo něco ve smyslu „ještě něco musím nastavit“). Ale sláva, Windows 8.1 se úspěšně rozběhly. Oproti předchozí verzi jsem zaregistroval jenom návrat tlačítka Start a možnost menších dlaždic, takže jsem si prohlédnul několik videí na Youtube, abych se dozvěděl, že největším přínosem aktualizace na v 8.1 je možnost nastavit systém tak, aby se co nejvíc podobal Windows7 (?!)…

Když pominu problémy způsobené nezvyklým ovládáním, nedá se rozhodně říct, že by byl běh systému bezproblémový (jak už jsem ostatně naznačil při popisu aktualizace na verzi 8.1). Aktualizace systému (Windows Update) i aplikací (Store) jsou velmi pomalé. mTorrent po instalaci nemá přístup k zápisu do svých konfiguračních souborů, takže je potřeba spouštět ho s oprávněním správce nebo upravit práva k jeho adresáři (dobrá, toto je spíše chyba aplikace). Po instalaci populární hry World Of Warplanes (stejnou chybu údajně vykazuje i World Of Tanks) chybí knihovna d3dx9_43.dll, o které jsem po googlení zjistil, že je součástí DirectX 11 a musel jsem doinstalovat součást DirectX (dxwebsetup.exe).

Tomu všemu předcházela moje snaha o zvládnutí základů obsluhy Windows 8. Nepovažuju se za úplnou lamu, ale tady jsem opravdu dost bloudil. Problémy nastaly už při spouštění a ukončování aplikací, základním nastavením systému nebo s vypnutím počítače (!), což nesvědčí to o uživatelské přívětivosti a intuitivnosti systému. Některé z nejvíce do očí bijících nesmyslů byly odstraněny při aktualizaci na verzi 8.1. Částečně pomohly nějaké tutorialy na Youtube. Samozřejmě si časem člověk asi zvykne, ale nejsem si jistý, jestli je nastoupená cesta správná.

Co se týká grafické stránky a ovládání, Windows 8(.1) se mi zdají jako divný propletenec dvou, možná i tří systémů. Jeden by seděl tabletu a charakterizují ho velké dlaždice, „vytahování“ panelů od okrajů obrazovky, posouvání obrazovky do stran, velké fonty i obrázky. Druhým jsou klasické Windows 7 s pracovní plochou a okny. A do třetice se občas objeví aplikace naprosto graficky nezapadající, v celoobrazovkovém režimu s obrovskými fonty a ikonami/tlačítky/obrázky (nebo jak to nazvat). K tomuto dochází například v Internet Exploreru 11, v Nastavení systému, Store… Na displayi notebooku 17“ nebo na ještě větším monitoru stolního počítače vypadá celoobrazovková aplikace s třemi řádky textu a jednou ikonou opravdu komicky… Některé aplikace jsou jakoby hybridní – mohou pracovat jak v klasickém okně, tak v „moderním“ celoobrazovkovém režimu (Internet Explorer, Nastavení počítače). Zatím se mi nepodařilo vysledovat, jestli se tato vlastnost dá nějak nastavit, nebo jestli záleží na tom, odkud je aplikace spuštěna. Celkem úspěšně se dá novinkám v ovládání vyhnout tím, že uživatel pracuje na klasické ploše s okny. Mně osobně vadí u nového vzhledu hlavně ztráta velkého množství informací o běhu systému. Na dolní liště hned vidím, jaké aplikace běží, kolik je hodin, jaký je stav akumulátoru atd., zatímco v celoobrazovkovém zobrazení nevím vůbec nic. Miniaplikace na plochu oficiálně také nejsou k dispozici, i když jdou nainstalovat z alternativních zdrojů. V linuxu ještě navíc používám postranní lištu s widgety zobrazujícími zatížení procesoru, systémové teploty, síťový provoz atd. – pro Windows se mi zatím nic podobného nepodařilo najít, a to ani ve formě tak vyzdvihovaných aktivních dlaždic. Celoobrazovkové aplikace je možné skládat na plochu v proměnném poměru, což ale oproti klasickému okennímu zobrazení poskytuje daleko méně možností – podařilo se mi zobrazit pouze dvě aplikace vedle sebe, ale rozdělit toto podokno horizontálně, aby šly zobrazit třeba tři aplikace, pravděpodobně nejde.

Jako praktické se mi zdá rozhraní Metro neboli úvodní obrazovka s dlaždicemi, které od verze 8.1 už jdou zmenšit do velikosti ikon a vejde se jich tedy na plochu poměrně dost, ovšem za cenu chybějícího popisu. Dlaždice jdou seskupovat do skupin, což mi trochu připomíná Windows 3.1 s jeho okny aplikací, které se mi docela zamlouvaly. Obrazovka všech aplikací je také poměrně přehledná, aplikace lze třídit podle různých hledisek (název, datum přidání, druh aplikace…). Jako plus se mi jeví dobře řešené vyhledávání v aplikacích, souborech i na webu.

Konečně i Microsoft zavedl obdobu linuxových/applovských/androidích zdrojů softwaru neboli Windows Store s mraky zbytečných a nic neřešících, ovšem systém zahlcujících a krásně vypadajících aplikací. Nechápu, proč je třeba mít různé aplikace pro televizní program, počasí, sport, pořady ČT atd., když všechno z toho jde jednoduše řešit pomocí záložek v internetovém prohlížeči. Zdá se mi, že opět převládá orientace na tablety a smartphony, zatímco desktopových aplikací je zde pomálu. Tomu nasvědčuje i grafické provedení s předimenzovanými rozměry úplně všeho, což ubírá na přehlednost. Občas snad člověk narazí na nějakou přínosnou aplikaci, ale asi je stále lepší hledat aplikace přímo na webu.

Uvidíme, jestli se celkový koncept Windows 8 uchytí. Na jednu stranu je jeden operační systém pro klasická PC i tablety a smartphony logický, protože částečně dochází k jejich postupnému sbližování (konvertibilní tablety, notebooky s dotykovým displayem, all-in-one zařízení s dotykovou obrazovkou). Ovšem i nadále jsou požadavky na grafické rozhraní třeba mezi stolním PC s monitorem 23“ a smartphonem s displayem 3,5“ natolik rozdílné, že další sbližování je podle mě spíše kontraproduktivní. Možná u větších úhlopříček displaye bez dotykové vrstvy stojí za úvahu setrvání u Windows 7, protože přes všechnu snahu se některých neblahých novinek zbavit nelze. Změna koncepce ovládání je totiž tak velká, že mi to připomíná situaci v době nástupu Windows 95, kdy z plochy téměř vše zmizelo a objevilo se tlačítko Start. Nakonec se tento koncept stal standardem, který do ná Microsoft cpal horem dolem a všichni se byli nuceni přizpůsobit. Nyní tedy hurá, všechno bylo špatně, správná cesta nevede skrz okna, ale je dlážděná! Dominance Microsoftu na poli operačních systémů je ovšem tak silná, že pravděpodobně své vize prosadí a uživatelům ten svůj systém prostě „nacpe“. Otázkou je, proč by se takový systém měl jmenovat Windows, když se s okny už téměř nepracuje - třeba přijdou Tiles 2? :-) My uživatelé budeme stejně vždycky nespokojení – buď je nový systém podobný tomu předchozímu moc, nebo naopak málo…

Abych své dojmy shrnul. Windows 8 jsou systém použitelný, ale nikoliv bezproblémový. Pro zařízení s větší úhlopříčkou displaye bez dotykové vrstvy se mi ovládání nezdá vůbec optimální, někdy je plýtvání prostorem na monitoru až neuvěřitelné. O bloudění v systému nemluvě – tam je chyba mezi židlí a klávesnicí, ale přeci jenom by podle mě mohl jít systém uživateli trochu více naproti. Je potřeba si osvojit několik základních triků při ovládání, aby člověk dosáhl požadované akce – kam najet myší, co uchopit a kam táhnout, což není pro neznalého zrovna intuitivní. Navíc dříve zažité postupy často už nefungují (lišta okna není zobrazována, ESC nic nedělá, nabídka pravým tlačítkem myši se neotevírá). Podle mě je přechod na Windows 8 z předchozích verzí srovnatelně náročný jako přechod na některou linuxovou distribuci, kdy při vhodném výběru určitě nemusí být změna v ovládání tak velká. Pro spokojené uživatele Windows 7 na desktopech asi není moc racionálních důvodů pro změnu.

Doplněno po měsící a půl používání:

Čím dál víc se z mého pohledu jeví Windows 8 jako totální propadák. Když pominu odlišné ovládání, čemuž se dá přizpůsobit, jako největší problém se vynořuje stabilita systému. Podotýkám, že jsem neprováděl žádné nestandardní operace, pouze jsem si nastavil systém, aby mi v rámci možností vyhovoval, a nainstaloval nějaké aplikace – Firefox, Skype, Zoner Photo Studio, flash, Libre Office, hry atd. Už během používání některé „dlaždicové“ aplikace hlásily při spouštění chyby nebo vůbec nereagovaly. Vrcholem ovšem bylo, když po běžném vypnutí notebook odmítl nastartovat a jedinou možností bylo spustit částečné obnovení do továrního nastavení – což naštěstí zachovalo data, ale veškerá nastavení, aktualizace a většina nainstalovaných aplikací (tedy několik dní práce) jsou fuč. Po obnovení systému, které zabralo několik hodin, následovaly aktualizace včetně přechodu na verzi 8.1 – další odpoledne v čudu. Instalace aplikací zabere další odpoledne a budu doufat, že se už stejný problém nevyskytne...Totální pád systému bez zjevné příčiny do stavu, aby nenabootoval, jsem neviděl už spoustu let. Přitom by počítač provozován pod běžným uživatelem, bez oprávnění správce.

V minulých dnech byla uvolněna nová verze linuxové distribuce Mageia 4. Obsahuje zatím experimentální podporu UEFI, takže doufám, že se časem podaří její zprovozění. Bohužel při prvním pokusu o bootování z instalačního média se objevila chyba xserveru…Nebýt dětí a jejich oblíbených her, klidně bych se i nadále bez systému Windows obešel…

Jak si vyrobit samolepku s tučňákem (nebo jakoukoliv jinou...)

My uživatelé linuxu tajně závidíme uživatelům windows jejich "osamolepkované" stroje s logy jejich nejoblíbenějšího operačního systému :-) Občas se dají koupit různé samolepky nebo jiné propagační předměty s opensource/linuxovou tématikou, čímž zároveň přispějeme na propagaci linuxu. Problémem může být dostupnost nebo úzký sortiment. Já mám vyzkoušený postup, jak lze celkem jednoduše vyrobit samolepku, která vypadá profesionálně a po přilepení na správné místo pomůžže propagovat zase ten nášš operační systém... (přiložené obrázky ovšem ukazují výrobu samolepky k alarmu:-) )

Potřebovat budeme:
- obyčejný kancelářský papír
- kvalitní tiskárnu
- oboustrannou lepící pásku (tenkou)
- šširšší průhlednou lepící pásku

 

Postup je jednoduchý. Vytiskneme si požžadované logo na papír. Kvůli kvalitě tisku používám hladký kancelářský papír. Obrázek zhruba obstřihneme a rubem nalepíme na oboustrannou lepící pásku - já použžívám tenkou papírovou pásku, která je původně určena pro lepení koberců k podlaze.

 Líc přelepíme průhlednou lepící páskou.

Hotový "sendvič" pak ořízneme na požžadované definitivní rozměry. Já použžívám řezačku na fotografie, ale určitě jde použít i ostré nůžžky nebo možžná i ulamovací nožík. Doporučuji volit tvar se zaoblenými rohy, protožže ostré rohy se rády odchlipují.

Výsledek vypadá velice dobře a je i docela trvanlivý. Podle použitých materiálů může být samolepka troššku silnější než obvykle, ale to jsou i některé originální.

NENAKUPUJTE U HUDLA.CZ aneb Jak jsem sednul na lep

Začnu trochu zeširoka. V posledních letech nakupuji drobnou elektroniku, příslušenství k PC a tabletům, menší autopříslušenství atd. v různých e-shopech většinou z Číny nebo Hong-Kongu. Pokud pominu delší dodací dobu a u dražšího zboží případnou celní proceduru, je to výhodné z mnoha důvodů – neuvěřitelně široký výběr, poštovné zdarma nebo symbolické, jednoduchá platba přes Paypal, samozřejmě cena atd. Ověřený mám hodně známý Dealextreme.com, ale nakupuji i přes E-bay. Občas samozřejmě člověk narazí na problém, ale jednak se většina dá vyřešit po domluvě s e-shopem, jednak u levnějších položek to beru jako jakousi daň za láci. Po zkušenostech svých i uživatelů na internetu se některému zboží vyhýbám - jednak dražšímu (mobilní telefony, tablety – kvůli případnému servisu), jednak všeobecně problematickému („fejkové“ USB flashky a paměťové karty, které mají zlomek udávané kapacity nebo vůbec nefungují).

Protože jsem potřeboval microSD kartu kapacity 32GB třídy 10 k rozšíření paměti v tabletu, hodilo se mi, že ji Amplion.cz loni v srpnu nabízel. Zaplatil jsem tedy voucher a objednal ji přes dodavatele, kterým byl e-shop Hudla.cz. Spolehnul jsem se na to, že Amplion.cz je zavedený slevový portál a že má ověřené dodavatele. Přitom stačilo do googlu napsat „hudla.cz zkušenosti“ a rozhodně bych to neudělal. Delší dodací lhůta (myslím byly uváděny tři až čtyři týdny) mi nevadila, ale mohla mě varovat. Cena byla výhodná, 399,- Kč, poštovné v ceně.

Zásilka opravdu po asi třech týdnech přišla. Ovšem odesílatelem byl nějaký čínský e-shop a špatné zkušenosti se potvrdily – karta hlásila chyby, ztrácely se z ní data, prostě nepoužitelný šmejd. Hned jsem kontaktoval Amplion.cz. kde mi doporučili reklamovat kartu u dodavatele, což jsem udělal a po domluvě s majitelem panem Hudcem jsem poslal kartu k reklamaci, což mě stálo další peníze za poštovné. To bylo v září. Tím byl problém definitivně vyřešen, a to doslova. Od té doby si moje urgence přeposílají Amplion.cz a Hudla.cz a já nemám ani kartu, ani peníze. Po několika měsících jsem věc hodil za hlavu a jsem rád, že jsem přišel o relativně malou částku. Našel jsem „s křížkem po funuse“ na internetu i spoustu podobných zkušeností jiných zákazníků. Proto varuji – NEKUPUJTE NIC U HUDLA.CZ! Pan Hudec je podvodník, který dodává nefunkční zboží, obchoduje i na Aukro.cz, kde mění nicky, aby obešel svoji špatnou pověst. Je to jenom prostředník, který přeprodává nejhorší čínský šmejd a údajně čelí množství žalob. PROTO SI VŽDY PROVĚŘUJTE SOLIDNOST OBCHODNÍKŮ třeba na Heureka.cz! Ani nákup prostřednictvím zavedeného slevového portálu není zárukou solidnosti, což mě překvapilo asi nejvíc. Amplion.cz se odvolává na jejich smluvní podmínky a ohledně mého problému kromě přeposílání e-mailů nic neudělal! Doufám, že aspoň přestali nabízet zboží tohoto podvodného e-shopu. Mě tato zkušenost stála něco přes čtyři stovky…