Meteorologická měření - meteostanice LaCrosse WS 2300

(grafy jsou na konci příspěvku)

Jak jsem se kdysi zmínil v tomto příspěvku, zaznamenávám meteorologická data pomocí poloprofesionální meteostanice LaCrosse WS 2300. Měření provádím od roku 2008, frekvence je 1 hodina. Pokud se chcete podívat, na konci tohoto příspěvku jsou přehledné grafy za roky 2011 až 2013. Na vodorovné ose je číslo obsahující kompletní časový kód – 20120130120000 tedy znamená 30. leden 2012 12:00:00 hodin. Ačkoliv je měření automatické, zejména v minulosti se vyskytovaly problémy – jak softwarové, tak hardwarové, případně chyby obsluhy…

Zpočátku byly problémy hlavně se software pro ukládání dat Heavy Weather. O „péči“, kterou dodavatel věnuje jeho vývoji, svědčí to, že již od samého počátku je k dispozici pouze jeho betaverze 2.0. Ta občas dokázala smazat celý datový soubor s měřeními za několik měsíců. Po takových zkušenostech jsem se naučil průběžně data zálohovat a nakonec jsem stejně přešel na SW Open2300 (vytvořil Kenneth Jahn Lavrsen) běžící pod Mandriva / Mageia Linuxem. Jedná se o soubor utilit fungujících pouze v příkazové řádce, které však spolehlivě fungují. I zde jsem měl jeden čas problémy s ukládáním dat, které jsem si ovšem nevědomky způsobil sám, protože jsem nedopatřením změnil přístupová práva do adresáře s daty a při následných problémech jsem na to nepřišel. Toto jsem obešel nainstalováním experimentální verze Mageia na jiný oddíl disku, kde vše opět běželo bez problémů.

Na přelomu let 2012 a 2013 jsem začal mít problémy s výpadky čidla venkovní teploty. Nepomohlo několikero vyčištění, přepnutí z propojení kabelem na bezdrátové, výměna baterií – prostě odešla celá venkovní jednotka, která má bohužel i funkci jakési ústředny, takže nová mě přišla na víc než tisícovku a dost dlouho jsem čekal na vyřízení objednávky. Zaplaťpánbůh po výměně je systém opět plně funkční. Čidlo hlásilo teplotu 69,9°C, což by v grafech působilo rušivě, proto jsem tyto hodnoty přepsal nulami a problém jde v grafech vysledovat hlavně podle hodnot 100% u venkovní vlhkosti vzduchu (jedná se o listopad 2012 až únor 2013).

Dalším podstatným zdrojem poruch jsem já jakožto uživatel. Kromě již zmíněného zmatku v oprávněních jsem občas zapomněl uložit data. Měřící jednotka má paměť na 175 měření, takže při ukládání dat každou hodinu je to zhruba týden (168 hodin) s minimální rezervou. Každý den opomenutí tedy znamená ztrátu dat.

Protože se různými měřeními (i když v jiném oboru) zabývám profesionálně už více než 18 let, pro případné šťouraly musím uvést, že zde publikovaná měření jsou spíše orientační. Měření je zatíženo chybami vyplývajícími hlavně z umístění senzorů. Anemometr pro měření rychlosti větru rozhodně není umístěn na volném prostranství ve výšce 10 m, jak by správně měl být, ale ve výšce zhruba 2,5 m a navíc ze severovýchodu a východu je částečně krytý domem, i když přízemním (odstup od stavby je asi 3 m) – převládající směry větru jsou ale spíše jižních a západních směrů. Čidlo teploty je umístěné na terase orientované na západ pod přesahem střechy ve výšce asi 2,5 m a asi 2,5 m od budovy. Není ani tak ovlivněné blízkostí budovy tepelnými úniky v zimě, ale spíše osluněním terasy odpoledním sluncem, kdy stoupá proud teplého vzduchu nad ohřátou dlažbou. Tento vliv bývá během léta omezen zastíněním terasy markýzou. Srážkoměr není vyhřívaný, takže je schopný měřit pouze srážky ve formě deště. Nevím, do jaké míry je korektní měření vody z tajícího sněhu, ale srážky měřím ještě klasickým nádobkovým srážkoměrem (viz zde). Hodnota atmosférického tlaku není korigovaná na hladinu moře.

Protože po mnoha letech mám doma k dispozici notebook s Windows, v současnosti ukládám data souběžně jak v linuxu, tak ve Windows. Samozřejmě i tam jsem musel řešit problém, protože s meteostanicí dodávaný konvertor ze sériového portu na USB není ve Windows 8 podporovaný, takže jsem si musel pořídit jiný. Program pro vyhodnocování Heavy Weather Review je hodně jednoduchý s minimálními možnostmi pro nějaké rozsáhlejší vyhodnocení, používám ho pouze pro rychlý přehled naměřených hodnot. Pro zpracování měření proto používám buď Libre Office Calc, nebo Excel z kancelářského balíku Microsoft Office.

Pro zajímavost uvádím odkaz na nedalekou automatickou meteorologickou stanici ČHMÚ v Semčicích, která je vzdušnou čarou vzdálena pouze 1,5 km.