V poslední době jsem rozšířil svou sbírku hudby o dva nové tituly – novinková alba skupiny Mňága a Žďorp "Takže dobrý" a písničkářky Radůzy "Miluju vás". Mimochodem dnes je celkem problém vůbec hudbu na CD nosiči sehnat, velké obchodní domy brutálně ořezaly oddělení s hudbou, třeba v Datartu Radůzu vůbec neměli v katalogu a uspěl jsem až v Bontonlandu. Nevím, proč vydavatelství hudby nejsou schopna nabídnout svoje produkty ke stažení za rozumnou cenu. Díval jsem se na i-legalne.cz a ceny alb se zase o tolik neliší od cen lisovaných CD (konkrétně starší alba Radůzy za 199,- Kč, možnost stáhnout i jednotlivé písničky za 19,90 Kč, ovšem novinkové album není nabízeno vůbec). Než se pídit po obchodech, radši bych si muziku stáhnul a zaplatil třeba SMSkou jako v případě alba Kryštof (zde), kde i cena 100,- Kč mi přišla přiměřená.
Takže tady jsou moje první dojmy (ještě to nemám moc naposlouchané).
Ke kapele Mňága a Žďorp mám obzvlášť kladný vztah. Vlastním všechny jejich řadová CD už od prvního legendárního "Made in Valmez" z roku 1991 včetně sólových projektů frontmana Petra Fialy. Ten je téměř výhradním autorem hudby i textů, ve kterých se odrážejí peripetie a zvraty v jeho osobním životě. Obzvlášť první tři alba podle mě patří k tomu nejlepšímu a nejpřínosnějšímu, co u nás v rockové muzice posledních dvaceti let vzniklo. Bohužel ve druhé polovině 90. let přišel trochu útlum, i když pár hitovek se taky zadařilo a vzniknul i výborný parodický film "Happyend". Druhý dech skupina začala nabírat před několika lety, album "Dutý, ale free" se mi zdálo dost dobré. Novinkové album "Takže dobrý" podle mě spadá spíše do průměru. Jak zpěvák (vlastně zpěváci, protože Petr Fiala tentokrát pustil k sólovému zpěvu i kolegy z kapely), tak muzikanti odvádějí solidní výkony, ale nějak mi u toho chybí silnější hudební nápad – prostě žádná potencionální hitovka pro rádia se tentokrát nekoná. Nejsvětlejšími okamžiky jsou tedy pro mě texty s neotřelými rýmy, v jejichž vytváření je Fiala opravdu mistr (např. zadrhla se naše hranatá kola - na nebi svítí souhvězdí vola). Album není špatné, ale ani příliš nenadchne.
Radůza, kterou pro nás před lety z ulice i s jejím akordeonem do studia přitáhla Zuzana Navarová, na nás vypálí hlavně pořádný příděl syrového až dryjáčnického zpěvu plného drnčivých „r“ vydatně podpořeného právě akordeonem, který někdy zastoupí akustická kytara. A aby nás ta lavina neporazila, často přechází i do křehčí a jemnější polohy, s kytarovými vybrnkávačkami nebo třeba s piánem, flétnou, smyčci, žesti nebo cimbálem. Muziku naopak v některých skladbách tvrdí basa nebo bicí. Často mění rytmus, od řízného pochodového, přes ukolébavku, valčík až třeba po rumbu. Kytarový doprovod mi obzvlášť v jeho ráznější formě připomíná styl Karly Kryla. Texty jsou tradičně také výborné, plné slovních hříček a nápaditých rýmů (občas možná malinko násilných), i u Radůzy můžeme vysledovat inspiraci v jejím rodinném životě. Album jako celek je výborné, i když zejména dřívější CD "...při mně stůj" a "V hoře" se mi zdá přeci jenom o chloupek lepší.
Žádné komentáře:
Okomentovat