Začátkem zimy jsem v mém notebooku nahradil kapacitně nedostačující pevný disk 80 GB/5400 ot/min větším a rychlejším 320 GB/7200 ot/min. A protože jsem najednou nevěděl, co s volným místem, nechal jsem si cca 20 GB prostoru na eventuální instalaci jiného operačního systému. Časem jsem se rozhodl nainstalovat OpenSUSE 11.2. Nechci psát podrobnou recenzi nebo srovnání distribucí, ale pouze seznámit s několika postřehy. Nutno podotknout, že odhadem 95% času používám Mandrivu, takže její specifika znám daleko lépe. Snažil jsem se většinu nastavení pomocí linků přesměrovat z Mandrivy i do OpenSUSE, aby se změny promítly do obou systémů.
Zatímco Mandriva Linux má své rodiště ve Francii, OpenSUSE (zastřešené firmou Novell) u našich německých sousedů. U obou používám grafické prostředí KDE ve verzi 4.4.2 (mdv – doinstalované ze zdrojů KDE) a 4.3 (os). Z toho vyplývá, že mezi tím, co je na první pohled v systému viditelné, jsou minimální rozdíly. Co se týká přednastaveného vzhledu, obě distribuce používají jednoduchý a graficky čistý vzhled bez výstřelků, který neurazí. To ale nepokládám za důležité, protože stejně si skoro každý nastaví vzhled dle svého gusta. Hlavní rozdíly je tedy třeba hledat „pod kapotou“, tedy v možnostech nastavení.
KDE se nastavuje přes vlastní Nastavení systému (systemsettings), v tomto jsou rozdíly tedy nulové (nebo dané pouze rozdílnými verzemi KDE v obou systémech).
Mandriva používá pro nastavení systému svoje Ovládací centrum a nástroje drak... , které jdou spouštět buď jednotlivě z příkazové řádky (např. drakdisk, drakconnect, drakfont atd.), nebo právě pomocí ikon v Ovládacím centru. Systém nabídek (ikon) je víceúrovňový, což přispívá přehlednosti. Pomocí tohoto nástroje lze nastavit většinu systémových nastavení a opravdu ve výjimečných případech je nutné použít editaci konfiguračních souborů nebo příkazy v konzoli. Pro hnidopichy – protože nástroje z rodiny drak... používají jiné knihovny než KDE, okna spuštěných nástrojů mají vzhled odlišný od ostatních oken aplikací KDE.
Těžkým kalibrem v oblasti nastavení OpenSUSE je Yast. Oproti nástrojům Mandrivy mi připadá trochu méně přehledný, protože zobrazuje všechny ikony nabídek najednou a má i více možností (např. nastavení snímače otisků prstů, Novell AppArmor atd.). Celkové pojetí je více technokratické, vše je propracováno do detailů. Ten, kdo rád konfiguruje kde co, se tady opravdu cítí jako v ráji.
Odlišné jsou v obou systémech také často používané applety v liště pro nastavení síťového připojení a sledování aktualizací. Oba fungují bezproblémově, v Mandrivě lze přímo z appletu spustit i grafické zobrazení rychlosti síťového provozu.
Zapomněl jsem také na rozdílné průvodce instalací, které jednotlivými kroky provedou v logickém sledu a bez problémů.
Praktické zkušenosti při používání obou distribucí jsou podobné. Vzhledem ke mnou používanému grafickému prostředí a aplikacím shodným v obou systémech v podstatě nejsou při práci rozdíly. U mnou používaných verzí bych u OpenSUSE viděl výhodu lepší funkčnosti out-of-the-box, alespoň na mém notebooku. Ihned po instalaci na rozdíl od Mandrivy funguje bez problémů mikrofonní vstup (v mdv jsem musel vypnout pulseaudio a ladit nastavení mixeru), regulace jasu pomocí horkých kláves (v mdv se mi nepodařilo zprovoznit dodnes, i když v 2009.1 byla funkční), podpora hibernace (mdv ji vůbec nedetekuje, dříve rovněž funkční).
Mandriva má u mě dvě obrovská plus – jednak vstřícnou komunitu (kdo porovná odezvu na dotazy na fóru Mandriva Linuxu a OpenSUSE, uvidí, o čem píšu), a jednak výbornou dokumentaci (příručky autorského kolektivu I. Bíbra). Toto jsou výhody, které jsou obzvlášť u méně rozšířeného operačního systému k nezaplacení. Prostě málokdo má bratrance, souseda nebo kolegu v práci, který mu v případě potřeby poradí (zatímco na Windows jsou odborníci všichni :-) )
Zajímavý je malý bug v KDE4 (vyskytuje se ve všech mnou zatím používaných verzích KDE4 i v různých distribucích). Používám vpravo postranní lištu s widgety a její spodní část někdy zmizí – jedná se o oblast, kde vyskakuje okno informačního widgetu.
Závěrem je možné říct, že obě distribuce jsou z hlediska využití rovnocenné a mohu je doporučit kterémukoliv uživateli PC.
Žádné komentáře:
Okomentovat