Mageia 2 v ostrém provozu!

Konečně došlo k nasazení Magei 2 na mém pracovním notebooku.  Zatím nemůžu napsat nic jiného než - just works! Instalace proběhla bez problémů, postupně doinstalovávám další SW (jak z repozitářů, tak z jiných zdrojů). Přebíral jsem nastavení ze zálohy, takže systém byl velice rychle provozuschopný. Příště již budu stejně jako v minulosti u Mandrivy pouze aktualizovat, takže potom i tohoto budu ušetřen. Pouze wifi Broadcom potřebovala nabídnout windowsácký ovladač pro rozhraní ndiswrapper, ale to je už rutinní záležitost. Bez problémů funguje regulace podsvícení pomocí horkých kláves, což býval u mého notebooku problém. Integrovaná čtečka SD karet většinou kartu načte až na druhé zasunutí, ale tak tomu bylo i v Mandrivě. Horké klávesy jsou funkční (zkoušeno pomocí xev), ještě je musím nastavit.

Rozhodující pro mě byla funkčnost hardware. V tomto nejsem příliš náročný, používám několik periferií:

Tiskárna HP Deskjet 845C - obstarožní kousek, po připojení byla automaticky detekována a nainstalovány ovladače

Skener Canon LiDE 25 - rovněž detekován automaticky, byly nainstalovány balíčky projektu sane

DVB-T USB dongle WinFast DTV - podpora je v jádře, stačilo nakopírovat firmware do /lib/firmware. Televizi pouštím v osvědčeném kaffeinu.

Taneční podložka DDR.CZ (chip Micreal) - automatická detekce (jako zařízení typu joystick), funguje s program stepmania, takže děti můžou řádit...

Zařízení USB (přenosný HDD, flash paměti, myši, tablet SmartQ atd.) - nemá smysl se rozepisovat, prostě fungují

Meteostanice LaCrosse WS 2300 - trochu pracnější... Je potřeba SW open2300, který není v repozitářích, ale existuje jako rpm-balíček. Má sice závislost na jednom balíčku pro mysql, který Mageia neobsahuje, ale já program nepoužívám ke zpracování dat, ale pouze ke stahování dat z vnitřní paměti stanice. Mohl jsem tedy balíček nainstalovat s parametrem -nodeps, případně zkompilovat ze zdrojáků. Dále je potřeba balíček radlib, který pro mě kdysi ubalil Peťoš (sice pro Mandrivu 2010.0, ale zatím funguje na všech následovnících).

Tablet Archos 101G9 - zatím jsem nemohl vyzkoušet, protože momentálně cestuje po světě. Standardně by se měl připojit jako zařízemí MTP (případně PTP po přenastavení v menu přístroje), ale nefunguje to spolehlivě - zatím se mi to z nevysvětlitelných důvodů podařilo pouze asi dvakrát. Interní paměť se dá buď přimountovat pomocí mtpfs, nebo obsluhovat konzolovými příkazy z balíčku libmtp-utils. Další možností je třeba použití jukeboxu gnomad2. Vyzkouším časem.

Webkamera Genius Eye 110 (chip Pixart) - ovladač pac207 zaveden automaticky, obraz nestojí za moc (hlavně za horších světelných podmínek), ale na použití ve Skype to stačí.

Zatížení systému na mém letitém notebooku s procesorem Celeron 1,73 GHz je v klidu a se zapnutými efekty plochy kolem 3%, takže z toho je vidět, že KDE 4.8.2 je dobře odladěné. Mimochodem u počátečních verzí KDE4 jsem se pohyboval kolem 6% s vypnutými efekty a 12% se zapnutými...

Zaujaly mě některé drobné, ale příjemné vychytávky. Například jednoduchá instalace Skype přes odkazující balíček v repozitáři (ještě by to chtělo češtinu, na tu používám starší balíček z repozitáře Ivana Bíbra). Nebo při přidávání panelů na plochu je několik přednastavených konfigurací.

Celková uživatelská přívětivost geneticky předaná Mandrivou zůstala zachována. Mageia 2 nezapře svůj původ u Mandrivy 2010.2, ale má výhodu novějších verzí aplikací. Pro ty z nás, kteří jsme konzervativnějšího ražení, je jasnou volbou. Zatím panuje naprostá spokojenost, vývojáři odvedli velký kus vynikající práce!

Příprava instalace (nejenom) Mageii 2

Jak jsem již psal dříve, rozhodl jsem se po letech ke změně mého hlavního operačního systému a chystám přechod od Mandriva Linuxu k distribuci Mageia. Protože instalace operačního systému je úkon, který potenciálně může přinést problémy, je potřeba nepostupovat bezhlavě a trochu se na proceduru připravit. Zkušenější uživatelé mívají svoje fígle, jak instalaci zrychlit a vyvarovat se problémů.

Při instalaci je možné použít více možností (v případě Mandriva Linuxu 2011 bohužel došlo k takovému zjednodušení instalační utility, že téměř žádné pokročilé volby neumožňuje). Je možné nastavit základní systémové záležitosti (např. rozdělení disku na oddíly nebo použití existujících oddílů, vybrat desktopové prostředí a aplikace) i běžná nastavení (datum, čas, časové pásmo, klávesnice...)  Pokud jsem dříve přeinstalovával léta používaný Mandriva Linux, spouštěl jsem instalaci z DVD a potom vybral aktualizaci systému. Tento postup má tu výhodu, že se systém aktualizuje, ale jinak zůstávají zachované všechny nainstalované aplikace (včetně aplikací instalovaných mimo balíčkovací systém) a nastavení, takže na první pohled ani není poznat, že "pod kapotou" už vrčí nový "motor". Tentokrát mě ale čeká čistá instalace...

Poznámka pro začátečníky: Je osvědčenou zvyklostí, že adresáře s uživatelskými daty bývají uloženy na zvláštním diskovém oddíle, který je připojený do kořenového adresáře pod názvem /home. Toto je výhodné proto, že data jsou oddělena od systému a právě v případě instalace (nebo eventuálních problémů se systémem) jsou ve větším bezpečí před ztrátou. Na tomto oddíle jsou adresáře, které mají stejný název jako jména uživatelů a obsahují jejich data (adresář aktivního uživatele, např. /home/pepa, bývá v textu označován znakem vlnovky: ~). Částečně se jedná např. o kancelářské dokumenty vytvořené uživateli, obrázky, videa, hudbu atd. Ovšem dále jsou zde obsaženy soubory a adresáře (často skryté) s nastavením a daty jednotlivých aplikací i systému (třeba desktopového prostředí KDE). Například Virtualbox má veškerý obsah uložený právě ve skrytém adresáři ~/.virtualbox, podobně je to i s doručenou poštou v Thunderbirdu nebo kalendářem v Korganizeru . Proto nestačí zálohovat pouze adresáře Dokumenty, Obrázky atd., ale je potřeba zálohovat celý adresář uživatele. Nově nainstalované programy si vytvoří standardní konfigurační soubory, které lze nahradit těmito za zálohy a tím převzít původní data a nastavení.

Základem je samozřejmě zálohování uživatelských dat. Sice používám samostatný oddíl /home, který při instalaci neformátuji, ale člověk nikdy neví, co se může přihodit ať už vinou problémů při instalaci nebo vlastní chybou. Proto vždy před instalací putuje kopie ~ na externí disk. Otázkou je, co udělat s původním obsahem domovského adresáře. Data zde můžeme s klidem ponechat, ale adresáře s nastavením aplikací přesouvám do záložního adresáře (lze je samozřejmě i smazat a v případě potřeby zkopírovat ze zálohy, ale ponechání na disku je rychlejší).  Nedoporučuji je ponechat v původním umístění, protože při instalaci nových verzí programů může dojít k nekompatibiltě se starší konfigurací.  Jejich použitím po instalaci lze ve většině případů uvést nově nainstalované aplikace do stavu, na jaký jsme byli zvyklí před instalací, což může ušetřit spoustu práce s nastavováním. Je ale potřeba postupovat postupně a funkčnost aplikací překontrolovat. Opačným přístupem je ponechání konfiguračních souborů tak, jak jsou, a případné problémy některé aplikace řešit po jejich výskytu, většinou smazáním příslušné položky v ~ . Toto bych použil v případě, že systém pracoval k naší plné spokojenosti a aktualizovaný systém se neliší o mnoho verzí od původního. Pokud někdo chce začít opravdu na zelené louce, může nechat zformátovat i domovský oddíl.

Já ještě zálohuji obsah adresáře /etc, kde jsou uložena nastavení systému. Někdy je dobré mít možnost podívat se, s jakým nastavením běžela minulá verze OS.

Určitě není dobré vrhnout se na instalaci tehdy, pokud nás brzy čeká nějaká důležitá práce na PC (jestli tedy zrovna nemáme po ruce plnohodnotnou náhradu). Může se stát, že systém nebo některá aplikace může mít nějaké problémy a potom hrozí jejich horečnaté řešení v časovém presu. Takže pokud víte, že pozítří máte odevzdávat účetnictví (diplomku, technickou zprávu...), radši zkroťte své nadšení a počkejte. Já například každou neděli stahuji data z meteostanice, takže radši provedu instalaci během týdne, nebo si data stáhnu před ní.

Snad ani nemusím připomínat, že je potřeba připravit si instalační médium. I tady je dobré věc nepodcenit, použít osvědčenou značku, po stažení instalačního obrazu zkontrolovat kontrolní součet a při vypalování nechat překontrolovat zapsaná data. Pokud nechceme udělat krok do úplného neznáma, je dobré vyzkoušet předem LiveCD dané distribuce. To sice není 100%záruka funkčnosti, protože LiveCD používá i nesvobodné ovladače třeba pro grafickou kartu nebo wifi, ale určitě to může být vodítkem. Konkrétně u Magei2 mohou nastat problémy se svobodnými ovladači grafických karet Nvidia a ATI, takže je doporučeno instalovat z LiveCD. 

Po provedení zálohy doporučuji ještě před instalací nějaký den počkat, protože aspoň já si dost často ještě dodatečně vzpomenu, na co jsem zapomněl. Pokud je vše připraveno, hurá na věc!

Chystám se na "rozvod" s Mandrivou...

Od roku 2007 jsem spokojeným uživatelem linuxu. Pro co nejméně bolestný přechod od Windows jsem si tehdy vybral distribuci Mandriva, používající desktopové prostředí KDE, které v té době bylo nejpodobnější. Přes experimenty s jinými distribucemi (hlavně openSUSE, případně Ubuntu, Fedora, Slax atd.) jsem se k Mandrivě vždy vrátil. Některé verze jsem vynechal, třeba 2009 s nepříliš odladěným přechodem na KDE verze 4. Od verze 2008 Mandrivu používám jako hlavní operační systém. V současnosti mám nainstalovanou verzi 2010.2 a funguje k mojí naprosté spokojenosti. Po překonání počátečních potíží při pronikání do tajů nového systému jsem se časem nadchnul pro otevřenost a konfigurovatelnost operačních systémů na bázi linuxového jádra, kterou komerční operační systémy neposkytují a uživatele hodně omezují.

Distribuce Mandriva je spravována komerční firmou, která se již po několikáté ocitla v těžké situaci. Není mi úplně jasné, jestli jde o finanční problémy, jak už tomu bylo v minulosti, ale spíše se zdá, že tentokrát jde o vnitřní rozpory akcionářů ohledně řízení a strategie firmy. Každopádně jiná filozofie vedení firmy se už projevila při vydání verze 2011, která se vydala jiným směrem, než by většina uživatelů uvítala. Některé změny jsou spíše kosmetické, jiné systémové. Tuto verzi jsem také zkoušel, ale odradila mě už samotná instalační utilita, která je hodně očesaná a pokročilejšímu uživateli neposkytuje takové možnosti nastavení, jaké by potřeboval. Například já jsem zvyklý vždy při uvolnění nové verze provést aktualizaci pomocí instalačního DVD, která zachovává všechna nastavení, uživatelská data i nestandardně nainstalované aplikace. Prostě po aktualizaci je systém ve stejném stavu jako před ní. Tuto možnost však Mandriva 2011 neposkytuje...

Rozčarování v komunitě je opravdu veliké. Naštěstí se pohybujeme ve světě svobodného software, takže je vždy na výběr. Protože se směrem vývoje nesouhlasila ani část zaměstnanců mateřské firmy Mandriva S.A., tito opustili firmu a vytvořili novou distribuci Mageia. Ta navazuje na původní trendy distribuce Mandriva a dále je rozvíjí. Byla založena nekomerční společnost, která společně s komunitou zaštiťuje vývoj nové distribuce. Prvním výsledkem byla Mageia 1, která rozhodně nezklamala očekávání a byla volbou mnoha uživatelů. I velká část české komunity v čele s Peťošem Šafaříkem se pomalu od Mandrivy odvrací a přechází k jiným distribucím, z velké části právě k Magei.

Ačkoliv jsem se starší verzí mandrivy spokojen, chystám se přeinstalovat notebook přávě systémem Mageia, a to i s ohledem na další podporu, novější verze aplikací a rozšířenou funkčnost. I když linux nemá problémy se správou a provozem mnoha paralelně nainstalovaných aplikací, systém mi za roky provozu nabobtnal i kvůli zkušebně instalovaným aplikacím nebo ručním instalacím z tar-archivů, takže systémový oddíl je už téměř zaplněný. Jednou za čas není generální úklid na škodu :-) Na jednom diskovém oddíle mám zkušebně Mageiu nainstalovanou už od verze 1 a následně i betaverze Mageii 2 a zdá se, že používání by mělo být bezproblémové. Právě byla na servery uploadována Mageia 2, takže nadchází správný okamžik na přechod. Možná ještě počkám na první reakce, případně na první balíčky aktualizací. Podle vytížení serverů je zájem uživatelů velký.

Od přechodu očekávám dobrou podporu harware, perpektivitu dalšího vývoje, stabilitu a komunitní podporu. V některém z příštích příspěvků se určitě podělím o zkušenosti...