SmartQ V5-II - porovnání Android 2.1 vs. Ubuntu 9.10 LXDE

V mojí dosavadní praxi jsem se trochu do hloubky (rozuměj uživatelsky) seznámil s několika operačními systémy – jednak od Microsoftu (Dos 6.2, Windows 3.1, 95, 98 a XP), jednak postavených na jádře Linuxu (Mandriva Linux verze 2007.0 až po 2010.1, SLAX, OpenSUSE). Ze zvědavosti nebo při různých záchranných pracích jsem lehce nakoukl pod pokličku i Ubuntu, FreeBSD, OpenSolaris, Windows Vista, Windows7 atd. S touto výchozí pozicí jsem se začal seznamovat s obsluhou kapesního počítače SmartQ V5-II. Nabízí Android 2.1 a Ubuntu 9.10 LXDE v dualbootu.

Android 2.1

Nejdřív ve mně tento systém budil rozpaky, protože se nejvíc liší od všeho, co jsem dříve používal. Časem jsem mu však začal přicházet na chuť. Je totiž přesně uzpůsobený k ovládání právě takovýchto zařízení malého formátu s dotykovou obrazovkou. Na ovládání pomocí ikon a nabídek na displayi se dá rychle zvyknout, bez problémů to jde i prsty bez použití stylusu. Stěžejní je funkce tří HW tlačítek na horní straně přístroje. Levé má funkci návratu o krok zpět, prostřední vyvolává menu, pravé při krátkém stisku zobrazuje plochu a při dlouhém nabízí přepínač šesti naposledy použitých aplikací. Trochu mi chybí možnost vyvolat skok zpět i pomocí dotykového displaye. Je to totiž jedna z nejpoužívanějších funkcí a nutnost používat HW tlačítko nutí uživatele držet přístroj vlastně jediným možným (a ne příliš pohodlným) způsobem. Funkci uchopení (drag) má dlouhý stisk ikony, rolovat se dá posunutím obrazovky přímo v ploše. Odezvy přístroje jsou rychlé – většinou okamžité, někdy u náročnějších aplikací však bývají prodlevy (třeba během instalace aplikace na pozadí). Některé aplikace jsou občas nestabilní, vyskakují různá hlášení nebo padají. Povedlo se mi způsobit i zatuhnutí celého přístroje, kdy pomohlo jenom tvrdé vypnutí a opětovné zapnutí. Nevím, jestli je to chyba Androidu obecně, ale spíš bych to viděl na špatnou implementaci výrobcem hardwaru. Příjemné je automatické přepínání zobrazení na šířku nebo na výšku podle polohy přístroje (má vestavěný akcelerometr). Kladem je i elegantní a graficky čistý vzhled.

 Pracovní plocha se skládá z pěti obrazovek vodorovně vedle sebe, které se dají posouvat. Na ně lze umísťovat zástupce aplikací, widgety nebo odkazy na zařízení (adresáře). Jediným stiskem se lze dostat do kompletní nabídky všech aplikací, která roluje s 3D efektem. Z ní lze aplikace (tedy jejich zástupce) po dlouhém stisku kopírovat na plochy. Vymazat jdou jednoduše přetažením na ikonu popelnice. Aplikace (placené i neplacené) lze získat z AndroidMarketu, kde jich je opravdu bohatý výběr. Je to vlastně takový androidí repozitář. Instalovat lze i ručně balíčky *.apk.

Do základního menu nastavení se dostaneme po stisku středního tlačítka, umožňuje nastavit vše potřebné (lokalizaci, chování klávesnice, zvuky, podsvícení, WiFi, ...). Mezi aplikacemi je i emulátor konzole, ovšem bez oprávnění roota v podstatě nic nedovolí. Práva uživatele jsou velmi omezena, su / sudo nefunguje a získání roota není triviální záležitostí a vyžaduje dost podstatné zásahy do systému. Za zásadní nedostatek považuji to, že aplikace nelze instalovat na SD kartu. Pro aplikace je vyhrazený diskový oddíl o velikosti 106 MB, což je poměrně málo. Andriod verze 2.2 by už měl mít i možnost instalace do jiných umístění.

Zkoušel jsem připojit myš, byla bez problémů funkční, ovšem není zobrazen kurzor – použitelnost tedy není moc dobrá. Jaká je situace ohledně jiných periferií zatím vůbec netuším (webkamera , flash – disky, USB HDD ...)

Zatím se mi nepodařilo zprovoznit Skype (lze nainstalovat a spustit, ale nepřihlásí se). Funguje webový prohlížeč (vestavěný, nebo Opera Mini), e-mailový klient i ICQ. Prohlížeč dokumentů  ThinkFree Office umožňuje pouze prohlížení formátů MS Office, editaci umí placená verze. Zatím mi nefunguje flash, ovšem nevím, jestli je pro tuto technologii dostatečně výkonný hardware. O dalším software někdy příště.

Ubuntu 9.10 (Karmic Koala) s LXDE

Tento OS má zcela jinou filozofii než Android. Je to odlehčená verze nejrozšířenější linuxové distribuce, která je upravena pro SmartQ. Používá „lehké“ pracovní prostředí LXDE s klasickým uspořádáním – plocha s ikonami, lišta (horní) s hlavním menu, zobrazením běžících aplikací, ovládacími prvky (wifi, dotyková klávesnice, podsvícení, hlasitost) a informacemi o stavu akumulátoru a čase. V dolní části je průsvitný dock s některými aplikacemi. Nastavit pomocí GUI lze v podstatě jenom motiv oken a zkopírovat zástupce z menu na plochu. Ostatní (položky menu, konfigurace docku atd.) bude pravděpodobně nutné nastavovat v konfiguračních souborech – tedy až se mi podaří zjistit, ve kterých.

Z této filozofie vyplývá hlavní nedostatek systému – v podstatě nejde plnohodnotně ovládat prsty a stylusem s obtížemi (zejména posuvníky jsou poměrně úzké, což způsobuje problémy). Pokud však pomocí USB připojíme klávesnici a myš, posune se použitelnost systému o mnoho tříd výše a jsme schopni ovládat systém stejně jako třeba desktopový (tedy s omezeními danými jeho architekturou). Ovšem odezvy jsou znatelně pomalejší. Některé aplikace nejsou přizpůsobené rozlišení 800 x 480, takže přesahují okraje plochy. Tady pomůže malý fígl – při stisknutém prostředním HW tlačítku lze okna jednoduše posouvat uchopením kdekoliv v jejich ploše. Rolovat okno jde pomocí HW tlačítek + a - . Automatické otáčení plochy podle polohy přístroje nefunguje, nenašel jsem ani žádnou utilitu pro ruční přepínání. Stejně si nedovedu představit pracovat s plochou na stojato...

Výhodou je možnost používat běžná USB zařízení (klávesnice, myši, zvuková, síťová, wifi a bluetooth zařízení atd). Zkoušel jsem připojit můj DVB-T přijímač Winfast DTV Dongle, ovšem odlehčené jádro (verze 2.6.28) jej nepodporuje. Použití méně rozšířených USB zařízení bude asi sázkou do loterie právě kvůli možné absenci ovladačů v jádře.

Aplikace lze instalovat z repozitářů pomocí příkazu apt-get nebo správců balíčků (GDebi, Synaptic). Mělo by jít i kompilovat ze zdrojáků, což jsem ale zatím nezkoušel. Pro uživatelská data je vyhrazen prostor 130 MB, což také není mnoho, aplikace se ale instalují do / s poměrně dostatečným prostorem. Pomocí linků lze ale přesměrovat na jiné úložiště.

Systém se chová stabilně, občas se vyskytne nějaký drobný problém se zobrazením (např. překrývající se fonty), což je nejspíš způsobeno nestandardním rozlišením displaye a neoptimalizovanými aplikacemi.

Z hlediska funkčnosti SW bez problémů funguje web (Midori) a e-mail (Claws Mail). Pidgin bohužel nepodporuje protokol ICQ, Skype jsem zatím neřešil. Flash nefunguje, i když teoreticky by měl fungovat Gnash (hází mi při instalaci chybu lokalizace, což by mělo být řešitelné). S prohlížením a editací dokumentů nepředpokládám problémy (AbiWord, Gnumeric). Přehrávač multimédií VLC znám už z Mandrivy.

Z výše popsaného je jasné, že oba nainstalované operační systémy vycházejí z naprosto odlišného základu. Android se lépe ovládá, zatímco Ubuntu nabízí více možností přízpůsobení. V různých situacích je tedy možné zvolit si, který systém použít.