pátek 25. března 2011

Chvála ACERu – moje konkrétní zkušenosti


Různá domácí PC používám od jara roku 1995 – tehdy jsem si za cca 29000,- Kč koupil 486-ku DX2 66 MHz s HDD 420 MB, k tomu za asi 5000,- devítijehličkovou tiskárnu. V podstatě jsem za tuto sestavu dal všechny peníze, které mi rodiče našetřili „do začátku“. Nebyla to tak špatná investice. Když jsem na podzim toho roku nastupoval do nového zaměstnání, měl jsem tam co se týká použití a správy PC docela značný náskok.

V zaměstnání jsem v roce 1996 dostal první notebook s procesorem Pentium 66 Mhz – Toshiba Tecra 4900CT (s dockem a monitorem cena asi čtvrt miliónu, t.j. zhruba tehdejší cena dvou felicií!), na který dodnes v dobrém vzpomínám. Později jsem používal další notebooky – většinou vyšší řady Toshiby (Tecra a Portégé), ale třeba i Compaq Armada. Všechny služební NB byly samozřejmě s OS Windows, dodnes kvůli kompatibilitě používáme XP-čka. Doma jsem ale vždy používal stolní (nebo spíš podstolní - minitower) PC. Kromě tehdejší cenové výhodnosti ve srovnání s notebooky jsem oceňoval i snadnou možnost upgradu nebo výměny HW.

V roce 2007 jsme se rozhodli pořídit si přeci jenom notebook také domů, i když jsem tehdy měl relativně nový a výkonný stolní počítač. Souviselo to i se stále intenzivnějším užíváním internetu a potřebou být online téměř nepřetržitě. V obýváku zabíral stolní počítač poměrně dost místa (a přeci jenom byl trochu slyšet) a sedět u PC v pracovně nás doma zase tak nějak „sociálně“ oddělovalo. Protože pro náročnější činnosti (zpracování videa, hry...) jsme mohli používat stolní PC, nebylo potřeba vybírat žádný výkonný stroj. Nepředpokládal jsem ani nějaké větší mobilní nasazení – prostě ho jenom občas sbalit do tašky a rozbalit někde jinde, takže třeba výdrž akumulátoru pro mě rozhodně nebyl rozhodující parametr. Vybíral jsem proto mezi nejjednoduššími typy a nakonec jsem zvolil ACER Extensa 5220 (Intel Celeron 1,73 GHz, 512 MB RAM, GMA X3100, 15,4“ 1280x800 bodů, 80 GB HDD), tehdy stál asi jedenáct tisíc. Patřil k nejlevnějším notebookům na trhu, přitom je slušně vybavený vstupy a výstupy. Jako primární OS používám od začátku Mandriva Linux, zpočátku verze 2008.0, postupně až po současnou 2010.2. Malých změn doznal i hardware – výkonu hodně pomohlo rozšíření RAM na 2 GB a výměna HDD za 7200 otáčkový 320 GB. Nejpoužívanějšími periferiemi jsou myš (samozřejmě, že...), DVB-T dongle Leadtek WinFast, skener Canon LiDE 25, tiskárna HP DeskJet 845C. Jako nejslabší článek se mi jeví display – ani snad ne rozlišením, ale dlouhou odezvou (sledovat třeba můj oblíbený volejbal se na něm nedá, protože při smečích prostě míč zmizí) a ani pozorovací úhly nejsou nic moc. Matný povrch mi nevadí, spíš naopak – neodráží se v něm široké daleké okolí.
Notebook používáme denně – pro přístup k netu, jako přijímač a rekordér digitální TV, video a audio přehrávač, na zpracování dokumentů atd. Když jsme byli doma s malými dětmi, běžel minimálně 15 hodin denně, nyní podle okolností – o víkendu většinou od rána, ve všední dny buď od odpoledne, nebo až večer. Hodin má tedy naběháno opravdu hodně, přehrál už tisíce DVD. Po mechanické stránce se nevyskytly žádné problémy, ale jak jsem už psal, mobilně je používán spíše jenom občas. Při intenzivním provozu je potřeba zhruba jednou za půl roku vyčistit chladič, jinak ventilátor spíná moc často.

Problém se vyskytnul jediný, ještě v záruce - NB přestal bootovat. Objednal jsem tedy opravu na webu centrálního servisu, notebook vyzvedla přepravní služba a za pár dní ho přivezla opravený. Průběh opravy bylo možno sledovat online. V přiloženém protokolu byla závada popsána jako špatný kontakt modulu operační paměti. Paměť jsem už tehdy měl rozšířenou, takže jsem tuto „závadu“ možná způsobil sám. Nicméně opravu servis provedl v rámci záruky, zároveň provedli upgrade BIOSu. Nevím, co dodat – takto má podle mě servis vypadat. Pokud by se tato závada vyskytla mimo záruční dobu, určitě bych ji po chvíli bádání odstranil svépomocí.

Po více než třech letech začal být hlučný ventilátor chlazení. Spíná totiž poměrně často, protože použitý procesor neumí snižovat frekvenci při nízké zátěži. Stav se postupně zhoršoval a myslel jsem, že bude potřeba výměna. Orosilo se mi čelo, když jsem našel nejlevnější ventilátor za cenu těsně pod tisícovku. Naštěstí stačilo promazat ložisko a už je to zase tichošlápek. Vyzvednul bych konstrukční řešení, kdy po demontáži několika šroubků lze demontovat celý spodní kryt a vše je krásně přístupné. Toto jsem ocenil jak při výměně RAM modulů a pevného disku, ale i při čištění chladiče a právě promazání ventilátoru.


Celkově jsem s notebookem ACER Extensa 5220 velmi spokojený. Výkon je pro všechny běžné činnosti postačující, náročnost mnou používaného desktopového prostředí KDE4.x se časem dokonce snižuje. Kupodivu má stále dostatečnou kapacitu i akumulátor – u notebooků Toshiba odcházejí akumulátory do věčných lovišť kolem třetího roku věku.

Paradoxem je, že většina dnešních notebooků s daleko lepšími výkonovými parametry používají displaye s nižším vertikálním rozlišením (1366x768 bodů), což se mi zdá jako dost velký hendikep, protože mých 1280x800 se mi zdá jako minimum pro 15,4“ obrazovku. Až budu vybírat NB příště, pravděpodobně bych uvažoval o 17“ displayi. Na určité značce bych rozhodně netrval, rozhodoval bych se podle momentální nabídky na trhu, ale určitě bych se ACERu nebál. Bohužel můj současný NB funguje tak výborně, že si na nový zatím musím nechat zajít chuť :-)

Acer má v určitých kruzích uživatelů dost špatnou pověst, která možná vyplývá z problematické kvality výrobků v období někdy po přelomu tisíciletí. Nemám k dispozici statistiky závad ani spokojenosti uživatelů, ale já jsem s mým notebookem opravdu velmi spokojený a pro můj způsob užití je naprosto vyhovující. Je potřeba vzít v úvahu i cenu a neporovnávat s vyššími kategoriemi. Na požadavky při používání notebooku je potřeba brát ohled už při jeho výběru. Můj bratr má ACER řady Aspire ještě o nějaký rok déle a také mu dosud dobře slouží (protože ho používá opravdu v bojových podmínkách, objevily se praskliny víka v okolí pantů, které musel vyztužit přelepením). Chápu, že někdo má zkušenosti opačné. Vzhledem k počtu prodaných počítačů s logem ACER je totiž i malé procento nespokojených v absolutních číslech docela početná armáda...

pondělí 21. února 2011

SmartQ V5-II – tipy a triky pro Ubuntu 2. díl

Úprava nastavení conky
Conky umí monitorovat mnoho systémových informací a zobrazit je přímo na pracovní ploše. Přednastavená konfigurace je poměrně málo detailní, navíc některé popisy jsou v čínštině. Konfigurační soubor je /etc/conky/conky.conf . Přikládám svoji variantu, není problém soubor upravit k obrazu svému.

background yes
use_xft yes
xftfont Sans:size=8
xftalpha 1
update_interval 1.0
total_run_times 0
own_window yes
own_window_transparent yes
own_window_type normal
own_window_hints undecorated,below,sticky,skip_taskbar,skip_pager
double_buffer yes
minimum_size 200 200
maximum_width 200
draw_shades yes
draw_outline no
draw_borders no
draw_graph_borders yes
default_color white
default_shade_color black
default_outline_color white
alignment top_right
gap_x 12
gap_y 20
no_buffers yes
uppercase no
cpu_avg_samples 2
override_utf8_locale no

TEXT
${font sans-serif:bold:size=8}$sysname $kernel $machine on $alignr $nodename
# Host:$alignr$nodename
Uptime:$alignr$uptime
${font sans-serif:bold:size=8}PROCESSOR ${hr 2}
${font sans-serif:normal:size=8}${cpugraph cpu1}
CPU1: ${cpu cpu1}% ${cpubar cpu1}
CPU @ ${freq}MHz
${font sans-serif:bold:size=8}MEMORY ${hr 2}
${font sans-serif:normal:size=8}RAM $alignc $mem / $memmax $alignr $memperc%
$membar 4
${font sans-serif:bold:size=8}DISKS ${hr 2}
${font sans-serif:normal:size=8}SD-card $alignc ${fs_used /media/SD_SMARTQ} / ${fs_size /media/SD_SMARTQ} $alignr ${fs_used_perc /media/SD_SMARTQ}%
${fs_bar /media/SD_SMARTQ}
${font sans-serif:normal:size=8}System $alignc ${fs_used /} / ${fs_size /} $alignr ${fs_used_perc /}%
${fs_bar /}
${font sans-serif:normal:size=8} /home $alignc ${fs_used /home}/${fs_size /home} $alignr ${fs_used_perc /home}%
${fs_bar /home}
${font sans-serif:bold:size=8}NETWORK ${hr 2}
${font sans-serif:normal:size=8}IP address: $alignr ${addr eth0}
ESSID: $alignr ${wireless_essid eth0}
Connection quality: $alignr ${wireless_link_qual_perc eth0}%
DOWN: ${downspeed eth0} /s $alignr UP: ${upspeed eth0} /s
TOTAL - DOWN:${totaldown eth0} $alignr UP:${totalup eth0}
LINK: $alignr ${wireless_bitrate eth0}


Změna tapety, úprava plochy
Tapetu lze změnit kliknutím pravého tlačítka na ploše – menu Desktop Settings – záložka Desktop – Wallpaper. Tapety nedoporučuji ukládat na SD kartu, protože ta je přimountována až po startu desktopového prostředí a tapeta se tudíž nenačte (doporučuji /home/user/...). Je potřeba také nastavit správně přístupová práva.

V kontextovém menu plochy lze změnit některá nastavení, ale není jich mnoho. Aplikace lze přidat pomocí pravého tlačítka na konkrétní aplikaci v hlavním menu, případně přidáním odkazu (nebo souboru *.desktop) do /home/user/Desktop. Ikony na ploše se mi nepodařilo seřadit ručně, lze je pouze automaticky řadit (pořadí se navíc mění např. při automatickém vytvoření ikony nově připojeného zařízení). Proto jsem si na plochu umístil adresář Odkazy, do kterého si umísťuji skripty a linky na mnou preferované aplikace - jsou tak vždy po ruce.

Nastavení powermanagementu
Nastavení správce napájení má sice grafické rozhraní, ale je k němu trochu nezvyklý přístup. Po stisknutí ikony pro regulaci podsvícení displaye (sluníčko, vpravo v horní liště) se rozbalí posuvník pro regulaci podsvícení a jeho součástí je tlačítko „Setup“ pro vstup do nastavení powermanagementu. Lze nastavit intenzitu podsvícení displaye, dobu do jeho vypnutí, dále dobu do automatického uspání a úplného vypnutí - jak při provozu na baterie, tak při připojeném externím napájení.

Změna bootovací obrazovky
Obrázek pozadí pro bootovací obrazovku je uložen v /etc/splashy/themes/default/. Je možné nahradit ho jiným obrázkem v potřebném rozlišení (800x480), samozřejmě je třeba toto provádět s oprávněním roota.

Úprava spouštěcího panelu wbar
Konfigurace tohoto panelu je uložena ve skrytém souboru /home/user/.wbar. Je možná manuální editace, ale existuje i GUI utilita wbarconf. Tuto utilitu lze stáhnout zde. Ačkoliv je určena pro platformu x86, lze ji použít i na SmartQ (jedná se o skript v pythonu). Nainstalovat „natvrdo“ i pro architekturu arm lze příkazem sudo dpkg -i --force-architecture wbarconf_0.7.2-1_i386.deb .
Další ikony pro wbar lze stáhnout zde.Umístění ikon je v /home/user/wbariconpack.

Konfigurace hlavní lišty
Konfigurace lišty je uložena v /home/user/.config/lxpanel/LXDE/panels/panel. Obrázek použitý na tlačítko menu je /usr/share/lxde/images/lxde-icon.png.

Konfgurace menu
Nabídka menu je uložena v /usr/share/applications. Lze měnit názvy, kategorie, ikony atd. Zobrazování jednotlivých položek lze deaktivovat přepínačem NoDisplay=true.

Vytvoření snímku obrazovky
Zjistil jsem, že je již předinstalovaný program gpe-screenshot. Pro praktické užití jsem si vytvořil skript, který spouští tento program s pětisekundovým zpožděním (použitím příkazu sleep).

Přeflashování vnitřní paměti (= přeinstalace systému)
V případě neřešitelných problémů většinou způsobených různým experimentováním je mnohdy nejjednodušší přeinstalovat systém. Přitom j enutné mít přístroj připojený do elektrické sítě! Instalační obraz uložíme na SD kartu, přístroj vypneme a potom zapneme při současném přidržení tlačítka +. Přístroj začne bootovat z karty (kontrolka svítí oranžově) a nabídne nám přeflashování paměti. Pokud operaci potvrdíme, v dalším kroku nám nabídne instalaci se zachováním uživatelského oddílu (formátuje se pouze /), nebo kompletní přeinstalaci (formátuje se i /home). Po proběhnutí a následném restartu nabootuje čistý systém, automaticky se spustí utilita pro kalibraci touchscreenu. Ovšem pozor – pokud byly již uživatelem instalovány další aplikace, bývají umístěny v souboru soft.img na kartě a jsou funkční i po kompletní přeinstalaci. To s sebou nese riziko, že v případě problémů způsobených některou z těchto aplikací nebudou tyto problémy přeflashováním odstraněny! Proto doporučuji jako první krok při řešení eventuálních problémů vyjmout SD kartu a vyzkoušet, jestli chyba nesouvisí s ní (vlastní zkušenost). V tom případě stačí smazat soubor soft.img, spuštěním Gdebi ho opět vytvořit a nainstalovat znovu ztracené aplikace (tento postup může být jednodušší než reinstalace, pokud již je v systému víc pracně provedených změn).
Obrazy pro flashování jsou na stránkách výrobce (úplně dole, pod tím rozsypaným čajem), bohužel nejsou přístupné přes anglickou verzi stránek. Nejsou zaměnitelné s jinými verzemi přístrojů Smartq! (např. V3, V7, V5, R7 atd.)

Užitečné odkazy
Zde uváděné tipy jsem většinou „vygooglil“. Přidávám několik odkazů, které se mi jeví jako nejpřínosnější zdroje informací pro uživatele přístrojů SmartQ.

smartdevices.com.cn - stránky výrobce, v anglické verzi ovšem poměrně neaktuální a skoupé na informace.
smartqmid.com - podle mě nejlepší stránky zabývající se SmartQ
smartqmid.ru - kdo je schopný oprášit znalosti ruštiny (alespoň my dříve narození), najde zde rovněž mnoho informací a rad
acomp.cz - fórum provozované českým dovozcem. Většina návodů je použitelná i pro SmartQ V5-II, ačkoliv jsou určené pro většího (a staršího) bratříčka SmartQ V7.
smartqv5.com – bohužel dlouho neaktualizovaný web

středa 16. února 2011

SmartQ V5-II – výrobce uvolnil nový firmware pro Android

Poměrně brzy po uvedení na trh přišel výrobce s aktualizací operačního systému Android. Bohužel se zatím nejedná o verzi 2.2 (Froyo) ale o 2.1 (Eclair). V systémových informacích se hlásí jako verze 2.1-update1, používá kernel 2.6.29 (mám dojem, že toto se oproti starší verzi nezměnilo). Upřímně řečeno v odladěnosti Androida jsou velké mezery, občas zatuhává (problémy jsou zejména se systémovým spouštěčem launcher) a někdy se dokonce sám restartuje.

 Postup aktualizace:
Výrobce si trochu hraje na schovávanou, protože odkazy pro stažení neumísťuje na anglickou verzi webu, ale pouze na čínskou , nicméně kdo hledá, ten najde. Stačí stáhnout příslušný archiv, ten rozbalit a soubor s firmware nakopírovat do kořenového adresáře SD karty. Aktualizace firmware se spustí zapnutím přístroje při současném přidržení tlačítka +. Pokud je vše v pořádku, spustí se aktualizační procedura. Po velmi rychlém nakopírování se přístroj vypne a vlastní instalace proběhne po nabootování do Androida, trvá několik minut. Pozor, dochází k přepisu celé flash paměti, takže veškerá nastavení a instalace aplikací je nutné provést znovu! Po nabootování do aktualizovaného systému je přístroj nastaven do čínštiny, což může být trošku problém :-) K češtině se dopracujeme následujícím postupem: stiskneme prostřední HW tlačítko (menu) a klikneme na ikonu úplně vpravo (točítko neboli nastavení). Otevře se podmenu, ve kterém najdeme ikonu tlačítka s písmenem "A" - měla by být pátá odspodu). V dalším podmenu klikneme na první položku a už jsme přímo v menu nastavení jazyka, ve kterém je čeština dokonce na prvním místě. Doporučuji vyzkoušet "nasucho" před přeinstalací.

Po první dnu používání jsem celkem zklamaný - stabilita systému se nezlepšila, takže přínos aktualizace je nulový. Je to škoda, protože Android je pro toto kapesní zařízení velmi šikovný a uživatelsky příjemný. Snad bude vydána i verze 2.2, která by měla podporovat i instalaci aplikací na SD kartu, a snad bude i lépe odladěná.

úterý 4. ledna 2011

SmartQ V5-II – tipy a triky pro Ubuntu 1. díl


Při používání SmartQ jsem byl nucen upravit některá nastavení tak, abych si přístroj přizpůsobil k obrazu svému. Změny se týkaly funkčnosti, ovládání i vzhledu. Většinou (vzhledem k nutnosti zjednodušení systému) neexistují grafické nástroje, takže je nutné konfigurovat editací příslušných souborů. Vzhledem k odlišnostem od klasických desktopových prostředí (malé rozlišení, dotykový display, ovládání většinou bez klávesnice atd.) je potřeba také změnit své návyky a používat určité fígle. Chtěl bych případným dalším uživatelům, zejména nováčkům, ušetřit čas strávený prohledáváním webu a několik praktických (alespoň doufám) rad zde uvedu.


Posun okna
Pokud je potřeba posunout okno, které s kvůli malému rozlišení displeje nevejde na pracovní plochu, jde to uchopením myší kdekoliv v ploše okna a jeho tažením při současném stisknutí prostředního ze tří tlačítek na horním okraji přístroje. Okno samozřejmě nesmí být maximalizováno.

Použití pravého tlačítka myši
Pokud si lámete hlavu, jak na dotykovém display dosáhnout funkce pravého tlačítka myši, jde to jednoduše – stiskneme a podržíme na daném místě cca 1 vteřinu.

Zviditelnění kurzoru myši
Je potřeba v souboru /home/user/.icons/default/index.theme deaktivovat průhlednost, nejjednodušeji přidáním # - musí tedy být #Inherits=xcursor-transparent

Počeštění
Částečně lze systém počeštit, pokud v /etc/default/locale bude:
LANG = "cs_CZ.UTF-8"
LANGUAGE = "cs_CZ: CS"
Česká klávesnice by měla fungovat po překopírování souboru z http://www.edisk.cz/stahnout-soubor/20157/keyboard.xml_11.84KB.html do /usr/share/matchbox-keyboard , ale tento postup mi nefunguje.

Spuštění konzole
Jako emulátor terminálu je použitý program evilvte. Lze ho spustit například pomocí menu (Příslušenství – Terminál). Pokud je potřeba spustit nějakou aplikaci v terminálu jako root, je možné použít sudo (je to prostě ubuntu...). Jestli trváme na tom otevřít terminál opravdu jako root, máme několik možností. Například pomocí Menu – Run spustit sudo evilvte. Je možné si také napsat skript, který tento příkaz bude obsahovat. Oklikou je možné použít souborový manager pcmanfm, v menu Tool vybrat „Open Current Folder as Root“ a po otevření nového okna opět v menu Tool zvolit „Open Terminal“ – tím dosáhneme otevření konzole s právy roota.

Spouštění aplikací jako root
Je možné buď použít konzoli (viz výše), nebo spustit souborový manažer (třeba pcmanfm) jako root a aplikace spouštět v něm – prostě klasika...

Nastavení zdrojů SW
Přednastavené zdroje SW jsou údajně pomalé a nespolehlivé. Konfigurace je uložena v souboru /etc/apt/sources.list . Na webu lze najít mnoho odkazů na různé repozitáře obsahující SW pro architekturu ARM. Přikládám svoje nastavení, ovšem většinu nastavených repozitářů mám deaktivovanou. Experimentování v tomto směru bývá dost ošemetné.

# puvodni repozitar
# deb http://ubuntu.srt.cn/ubuntu-ports/ karmic main universe restricted multiverse

# pridany repozitar karmic
deb http://ports.ubuntu.com/ubuntu-ports/ karmic main universe restricted multiverse

# pridany repozitar hasty
# deb http://repository.handhelds.org/hasty-armv6el-vfp/ hasty main universe restricted multiverse

# pridany repozitar jaunty
deb http://ports.ubuntu.com/ubuntu-ports/ jaunty main universe restricted multiverse

# deb http://archive.ubuntu.com/ubuntu/ karmic universe main restricted multiverse
# deb http://security.ubuntu.com/ubuntu/ karmic-security universe main multiverse restricted
# deb http://archive.ubuntu.com/ubuntu/ karmic-updates universe main multiverse restricted

Instalace správce balíčků
Předinstalovaný správce balíčků gdebi je jednoduchý a neoplývá mnoha možnostmi. Doporučuji nainstalovat synaptic (příkazem sudo apt-get install synaptic), který je daleko propracovanější. Líbí se mi například možnost reinstalace balíčků – setkal jsem se s tím, že chyběly některé knihovny, ačkoliv příslušné balíčky byly nainstalovány. Možnost reinstalace tento problém elegantně vyřešila.

Instalace dalších aplikací
Pro praktické použití je samozřejmě nutné doinstalovat některé aplikace.
LICQ – klient pro IM komunikaci (předinstalovaný pidgin bohužel nepodporuje protokol ICQ)
mozilla thunderbird – protože tohoto e-mailového klienta používám i na notebooku, je velice jednoduché přenést veškerá nastavení a zprávy. Rychlost není znatelně nižší oproti předinstalovanému Claws Mail, ale funkčnost je úplně někde jinde
chromium – známý prohlížeč webu
emelfm2 – jednoduchý dvojpanelový správce souborů, šikovný třeba i pro tvorbu symlinků
wbarconf – GUI pro konfiguraci docku pro spouštění aplikací z plochy
make – pro případ ruční kompilace pomocí „svaté trojice“
midnight commander – co dodat... klasický dvojpanelový správce souborů
gnash – opensource náhrada flashe
htop – známý správce běžících procesů pro ty, kteří chtějí vědět, co se v systému děje

Velikost souboru soft.img na SD kartě
Tento soubor poskytuje rozšíření diskového prostoru – připojuje se do /mnt/loop a jsou na něj instalovány další aplikace (pro oddíl /home je totiž standardně k dispozici pouze 130 MB). Implicitní velikost je 256 MB, já doporučuji v případě dostatečné kapacity karty nastavit nejméně 512 MB (smazat soft.img, v souboru /usr/share/pyshared/GDebi/SDInst.py přepsat hodnotu 'LOOP_FILE_SIZE = 256 #256MB' na požadovanou velikost, spustit balíčkovač gdebi a počkat na vytvoření nového souboru). 

Další tipy někdy příště...

sobota 27. listopadu 2010

SmartQ V5-II - porovnání Android 2.1 vs. Ubuntu 9.10 LXDE


V mojí dosavadní praxi jsem se trochu do hloubky (rozuměj uživatelsky) seznámil s několika operačními systémy – jednak od Microsoftu (Dos 6.2, Windows 3.1, 95, 98 a XP), jednak postavených na jádře Linuxu (Mandriva Linux verze 2007.0 až po 2010.1, SLAX, OpenSUSE). Ze zvědavosti nebo při různých záchranných pracích jsem lehce nakoukl pod pokličku i Ubuntu, FreeBSD, OpenSolaris, Windows Vista, Windows7 atd. S touto výchozí pozicí jsem se začal seznamovat s obsluhou kapesního počítače SmartQ V5-II. Nabízí Android 2.1 a Ubuntu 9.10 LXDE v dualbootu.

Android 2.1

Nejdřív ve mně tento systém budil rozpaky, protože se nejvíc liší od všeho, co jsem dříve používal. Časem jsem mu však začal přicházet na chuť. Je totiž přesně uzpůsobený k ovládání právě takovýchto zařízení malého formátu s dotykovou obrazovkou. Na ovládání pomocí ikon a nabídek na displayi se dá rychle zvyknout, bez problémů to jde i prsty bez použití stylusu. Stěžejní je funkce tří HW tlačítek na horní straně přístroje. Levé má funkci návratu o krok zpět, prostřední vyvolává menu, pravé při krátkém stisku zobrazuje plochu a při dlouhém nabízí přepínač šesti naposledy použitých aplikací. Trochu mi chybí možnost vyvolat skok zpět i pomocí dotykového displaye. Je to totiž jedna z nejpoužívanějších funkcí a nutnost používat HW tlačítko nutí uživatele držet přístroj vlastně jediným možným (a ne příliš pohodlným) způsobem. Funkci uchopení (drag) má dlouhý stisk ikony, rolovat se dá posunutím obrazovky přímo v ploše. Odezvy přístroje jsou rychlé – většinou okamžité, někdy u náročnějších aplikací však bývají prodlevy (třeba během instalace aplikace na pozadí). Některé aplikace jsou občas nestabilní, vyskakují různá hlášení nebo padají. Povedlo se mi způsobit i zatuhnutí celého přístroje, kdy pomohlo jenom tvrdé vypnutí a opětovné zapnutí. Nevím, jestli je to chyba Androidu obecně, ale spíš bych to viděl na špatnou implementaci výrobcem hardwaru. Příjemné je automatické přepínání zobrazení na šířku nebo na výšku podle polohy přístroje (má vestavěný akcelerometr). Kladem je i elegantní a graficky čistý vzhled.

 Pracovní plocha se skládá z pěti obrazovek vodorovně vedle sebe, které se dají posouvat. Na ně lze umísťovat zástupce aplikací, widgety nebo odkazy na zařízení (adresáře). Jediným stiskem se lze dostat do kompletní nabídky všech aplikací, která roluje s 3D efektem. Z ní lze aplikace (tedy jejich zástupce) po dlouhém stisku kopírovat na plochy. Vymazat jdou jednoduše přetažením na ikonu popelnice. Aplikace (placené i neplacené) lze získat z AndroidMarketu, kde jich je opravdu bohatý výběr. Je to vlastně takový androidí repozitář. Instalovat lze i ručně balíčky *.apk.

Do základního menu nastavení se dostaneme po stisku středního tlačítka, umožňuje nastavit vše potřebné (lokalizaci, chování klávesnice, zvuky, podsvícení, WiFi, ...). Mezi aplikacemi je i emulátor konzole, ovšem bez oprávnění roota v podstatě nic nedovolí. Práva uživatele jsou velmi omezena, su / sudo nefunguje a získání roota není triviální záležitostí a vyžaduje dost podstatné zásahy do systému. Za zásadní nedostatek považuji to, že aplikace nelze instalovat na SD kartu. Pro aplikace je vyhrazený diskový oddíl o velikosti 106 MB, což je poměrně málo. Andriod verze 2.2 by už měl mít i možnost instalace do jiných umístění.

Zkoušel jsem připojit myš, byla bez problémů funkční, ovšem není zobrazen kurzor – použitelnost tedy není moc dobrá. Jaká je situace ohledně jiných periferií zatím vůbec netuším (webkamera , flash – disky, USB HDD ...)
Zatím se mi nepodařilo zprovoznit Skype (lze nainstalovat a spustit, ale nepřihlásí se). Funguje webový prohlížeč (vestavěný, nebo Opera Mini), e-mailový klient i ICQ. Prohlížeč dokumentů  ThinkFree Office umožňuje pouze prohlížení formátů MS Office, editaci umí placená verze. Zatím mi nefunguje flash, ovšem nevím, jestli je pro tuto technologii dostatečně výkonný hardware. O dalším software někdy příště.


Ubuntu 9.10 (Karmic Koala) s LXDE

Tento OS má zcela jinou filozofii než Android. Je to odlehčená verze nejrozšířenější linuxové distribuce, která je upravena pro SmartQ. Používá „lehké“ pracovní prostředí LXDE s klasickým uspořádáním – plocha s ikonami, lišta (horní) s hlavním menu, zobrazením běžících aplikací, ovládacími prvky (wifi, dotyková klávesnice, podsvícení, hlasitost) a informacemi o stavu akumulátoru a čase. V dolní části je průsvitný dock s některými aplikacemi. Nastavit pomocí GUI lze v podstatě jenom motiv oken a zkopírovat zástupce z menu na plochu. Ostatní (položky menu, konfigurace docku atd.) bude pravděpodobně nutné nastavovat v konfiguračních souborech – tedy až se mi podaří zjistit, ve kterých.

Z této filozofie vyplývá hlavní nedostatek systému – v podstatě nejde plnohodnotně ovládat prsty a stylusem s obtížemi (zejména posuvníky jsou poměrně úzké, což způsobuje problémy). Pokud však pomocí USB připojíme klávesnici a myš, posune se použitelnost systému o mnoho tříd výše a jsme schopni ovládat systém stejně jako třeba desktopový (tedy s omezeními danými jeho architekturou). Ovšem odezvy jsou znatelně pomalejší. Některé aplikace nejsou přizpůsobené rozlišení 800 x 480, takže přesahují okraje plochy. Tady pomůže malý fígl – při stisknutém prostředním HW tlačítku lze okna jednoduše posouvat uchopením kdekoliv v jejich ploše. Rolovat okno jde pomocí HW tlačítek + a - . Automatické otáčení plochy podle polohy přístroje nefunguje, nenašel jsem ani žádnou utilitu pro ruční přepínání. Stejně si nedovedu představit pracovat s plochou na stojato...

Výhodou je možnost používat běžná USB zařízení (klávesnice, myši, zvuková, síťová, wifi a bluetooth zařízení atd). Zkoušel jsem připojit můj DVB-T přijímač Winfast DTV Dongle, ovšem odlehčené jádro (verze 2.6.28) jej nepodporuje. Použití méně rozšířených USB zařízení bude asi sázkou do loterie právě kvůli možné absenci ovladačů v jádře.

Aplikace lze instalovat z repozitářů pomocí příkazu apt-get nebo správců balíčků (GDebi, Synaptic). Mělo by jít i kompilovat ze zdrojáků, což jsem ale zatím nezkoušel. Pro uživatelská data je vyhrazen prostor 130 MB, což také není mnoho, aplikace se ale instalují do / s poměrně dostatečným prostorem. Pomocí linků lze ale přesměrovat na jiné úložiště.

Systém se chová stabilně, občas se vyskytne nějaký drobný problém se zobrazením (např. překrývající se fonty), což je nejspíš způsobeno nestandardním rozlišením displaye a neoptimalizovanými aplikacemi.
Z hlediska funkčnosti SW bez problémů funguje web (Midori) a e-mail (Claws Mail). Pidgin bohužel nepodporuje protokol ICQ, Skype jsem zatím neřešil. Flash nefunguje, i když teoreticky by měl fungovat Gnash (hází mi při instalaci chybu lokalizace, což by mělo být řešitelné). S prohlížením a editací dokumentů nepředpokládám problémy (AbiWord, Gnumeric). Přehrávač multimédií VLC znám už z Mandrivy.

Z výše popsaného je jasné, že oba nainstalované operační systémy vycházejí z naprosto odlišného základu. Android se lépe ovládá, zatímco Ubuntu nabízí více možností přízpůsobení. V různých situacích je tedy možné zvolit si, který systém použít.



úterý 16. listopadu 2010

SmartQ V5-II - první dojmy


V pátek 12. listopadu jsem si byl vyzvednout na poště očekávanou zásilku – kapesní počítač SmartQ V5-II. Od objednání 26. října uběhlo 17 dní, takže to je myslím slušný výkon od hongkongské, české a ostatních pošt. Balíček přišel naprosto v pořádku, ačkoliv byl zabalený pouze standardním způsobem (polyetylénový obal a pěnová fólie).

Samotné zařízení bylo zabaleno v decentní kartonové krabičce s pěknou grafikou, uvnitř byl jednak samotný SmartQ v papírové vložce, a dále příslušenství v menší krabičce (napájecí zdroj s redukcí pro evropské zásuvky a kabely pro připojení k PC a dalších USB zařízení).

První dojem je velice dobrý. Ke zpracování vlastního přístroje ani příslušenství nemám žádné výhrady. Spíše naopak, například kabel USB – mini USB má asi silikonovou izolaci, takže přes větší tloušťku je ve srovnání s jinými kabely krásně ohebný. Napájecí kabel od síťového adaptéru by mohl být delší než cca 1 metr. 

Na těle přístroje jsou napravo připojovací konektory (3,5 mm jack, mini HDMI, USB-OTG a napájení), vespodu slot na SD kartu s víčkem a v těle přístroje uložený teleskopický stylus a nahoře jsou ovládací tlačítka. U levého okraje jsou tlačítka tři (+. menu a -), u pravého jedno (on/off). Pro vyzkoušení jsem použil SD kartu 1 GB, kterou používám pro přehrávání mp3 v autě. Časem pravděpodobně dokoupím 16GB kartu s vyšší přenosovou rychlostí (class 10).

Na vlastní používání jsem byl dost zvědavý. Zatím jsem totiž různými „chytrými“ kapesními zařízeními zcela nedotčený, budu tedy znovu objevovat Ameriku. Takže...vyplouváme! neboli jsem zmáčknul vypínač. Objevila se bootovací obrazovka s výběrem z nainstalovaných operačních systémů (Android a Linux neboli Ubuntu). Po marném tisknutí displaye mi došlo, že touchscreen ještě asi není aktivní a než jsem se zorientoval, jak přepnout, začal se spouštět Android. Koukal jsem jako tele na vrata, protože je všechno jinak, než jsem zvyklý. Po chvíli experimentování jsem byl schopen se v systému aspoň trochu pohybovat, takže spouštím restart a přihlašuji se do Ubuntu. Tedy ono vůbec není poznat, že se jedná o Ubuntu. Desktop obsluhuje "lehké" prostředí LXDE, panel je jeden (horní), u dolního okraje displaye je dock s několika aplikacemi, možnosti konfigurace minimální (tedy alespoň pomocí GUI). Takže většina zkušeností s Mandriva Linuxem a koneckonců i z dřívějšího zkoušení Ubuntu je mi k ničemu. Dokonce ani některé konzolové příkazy, které jsem považoval za základní, nefungují – např. lshw, nebo nabídka stisknutím klávesy TAB. Také si musím zvyknout používat příkaz sudo. Prostě bude potřeba hodně zkoušet a ještě víc googlit. Dobré rady jsou na fóru českého dovozce AComp, další cenné poznatky jsou třeba na smartqv5.com nebo smartqmid.com. Na dokumentaci výrobce kašle. V balení byl přibalen nějaký Quick Start Guide, ovšem mezi rozsypaným čajem jsem byl schopen přečíst pouze několik slov – SmartQ, USB, SD, WiFi. Na stránkách výrobce není skoro nic, dokonce ani informace o tom, že je v prodeji tato novější verze. Někde na webu se mi podařilo stáhnout pouze asi třicetistránkový návod, který stručně popisuje použití základních aplikací, ovšem je pro Smartq 5, což je o dvě generace starší zařízení. Většina je sice platná (ovšem popisovaný SMPlayer je už nahrazený přehrávačem VLC), nejpodstatnější je ale jednořádková informace o vyvolání menu pravého tlačítka myši – prostě stisknout touchscreen a podržet cca 1s. Na to jsem však přišel po chvíli experimentování sám. Druhý podstatný fígl je možnost posunu celých oken při stisknutém prostředním tlačítku přístroje a uchopením kdekoliv uvnitř okna. Je nutné napsat, že představa ovládání systému pouze prsty je zcestná. Stylus dost pomůže, ale připojením myši se ergonomie práce posune o hodně dál. Zatím mi z neznámého důvodu nefunguje nainstalovaný správce balíčků (GDebi) ani jejich instalace z konzole. Odezvy přístroje jsou občas dost pomalé.

Postupně jsem začal pronikat také do tajů Androidu. I když první dojem byl rozpačitý, nacházím v tomto systému čím dál větší zalíbení. Je vidět, že je prostě vyvinutý právě pro takováto kapesní zařízení. A když jsem pochopil, jakou podstatnou roli hrají tři ovládací tlačítka, bylo vyhráno. Rozdílnou funkci mají krátké a dlouhé stisky, menu je navíc kontextové. Vše má ale svou logiku. Na rozdíl od Ubuntu je možné Android celkem jednoduše ovládat prsty. Odezvy na dotyky jsou rychlejší, než v Ubuntu.

Ergonomie přístroje není podle mého názoru příliš dobrá, ale spíš jde o nezvyk. Povrch je poměrně hladký, takže úchop není zrovna nejjistější. Tři nejdůležitější ovládací tlačítka (zejména v Androidu) nejsou tam, kde by je prsty automaticky hledaly. Naopak vypínací tlačítko je umístěné tak, že se dost často podaří aparát krátkým stiskem uspat (tedy v Androidu, protože v Ubuntu se vyvolá pouze ukončovací menu). Vynikající je display – jemný a ostrý (při úhlopříčce 4,3“ má rozlišení 800x480 bodů), s velkým rozsahem intenzity podsvícení. Touchscreen používá rezistivní technologii, je dostatečně citlivý jak při práci se stylusem, tak při ovládání prsty. Bohužel nepodporuje multitouch.

Moje požadavky pro používání přístroje jsou: přístup k wifi sítím, mailový klient, webový prohlížeč (pokud možno s dnes běžnými technologiemi jako flash, javascript atd.),instant messaging (ICQ, Skype), možnost editace běžných formátů souborů, organizér času, možnost přizpůsobení vzhledu a funkčnosti desktopu a instalace dalších aplikací.

Takže to jsou mé dojmy z prvních tří dnů používání. Dál se budu snažit rozchodit další funkce a aplikace, abych dosáhnul splnění mých požadavků.

středa 10. listopadu 2010

Zkouším KDE 4.5.3


Už nějaký čas mě u mého notebooku Acer Extensa 5220 štve nepříjemný bug - a to nemožnost regulovat podsvícení displaye. Dříve regulace fungovala jak pomocí horkých kláves (Fn + šipky vpravo a vlevo), tak pomocí táhla ve widgetu Správa napájení (Power Devil). Tak tomu bylo v Mandriva Linuxu 2010.0. V průběhu času a různých aktualizací nejprve přestala fungovat regulace pomocí horkých kláves, později i pomocí widgetu. Nepomohla ani aktualizace na mdv2010.1, částečný úspěch přinesla instalace GuidancePowerManageru. Chyba je evidentně na straně KDE, protože jak v konzoli, tak v záložním Xfce funguje regulace bez problémů. Toto bylo jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl vyzkoušet KDE 4.5.3, jehož verze pro mdv2020.1 byla nedávno uvolněna. Jedná se o neoficiální verzi, k dispozici je ve známém repozitáři italské „mandrivácké“komunity MIB .

Technická poznámka: Projekt KDE se nedávno přejmenoval na KDE SC, což komunita asi moc nechápe a víceméně úspěšně ignoruje. Tak tomu je a zřejmě i dlouho bude i na tomto blogu :-)

Po přidání repozitářů (viz zde) jsem spustil aktualizaci. Doporučuji před tímto procesem vypnout x-server, nebo provádět z jiného desktopového prostředí než KDE (pokud je nějaké nainstalované). V minulosti jsem na toto občas zapomněl, takže během aktualizace se systém občas choval trochu nečekaně, jak byly postupně instalovány nové verze balíčků (bylo jich myslím skoro pět stovek). Nicméně i v těchto případech proběhla instalace korektně.
Po přihlášení nastartovala nová verze KDE bez problémů. Zatím jsem nezkoumal do hloubky všechny změny oproti KDE 4.4 (podívám se do changelogu), takže toto jsou spíše moje první dojmy.

Kaffeine 1.0, jedna z mých stěžejních aplikací, přestal přehrávat obraz, šel pouze zvuk. Musel jsem nainstalovat verzi 1.1 (je v repozitáři Contrib Backports), nyní už běží OK. Oproti jiným přehrávačům (VLC, XINE...) zatěžuje při přehrávání stejného videa procesor o zhruba 15% více (zkoušel jsem změnit engine z xine na gstreamer, ale toto nemělo vliv), což ovšem platí i pro starší verze KDE.

Regulace podsvícení začala fungovat aspoň v PowerDevil. Při použití horkých kláves se sice objeví OSD, což dříve nefungovalo, ale podsvícení se nemění. Po nějaké době jsem se však bohužel dostal k předchozímu stavu a regulace podsvícení nadále funguje pouze příkazem v konzoli.

Změnily se některé ikony v oznamovací oblasti lišty (vedle hodin). Ikona PowerDevil je nyní logicky začleněna do tohoto prostoru a neplete se na liště. Trochu jinak vypadají i „vyskakovací“ hlášení systému. Skryté ikony oznamovací oblasti (u mě KOrganizer) se nyní rozbalují po stisknutí rozbalovací šipky směrem nahoru a nikoliv přímo v liště, což se mi moc nelíbí a nepovažuji to ani za praktické, údajně je tomu tak kvůli úspoře místa na malých obrazovkách. Dodatečně jsem přišel na to, že lze u každé ikony v oznamovací oblasti nastavit její zobrazení nebo skrývání.

Nastavení systému (ikona klíč x šroubovák) už není na dvou záložkách, ale na jedné. Nemusí se tudíž při procházení přepínat, ale zase se obsah nevejde na obrazovku (aspoň u mě), takže se musí posouvat.

Widget pro sledování sítě, který mi v minulosti přestal ukazovat rychlost (tedy číselně po najetí myši, graf jinak normálně běžel), se po aktualizaci umoudřil. Ovšem zase má barevnost, která zrovna nezapadá do použitého motivu.

Co mě ale nejvíce šokovalo je pokles zatížení systému. S KDE 4 jsem začínal v mdv2009.1 a zátěž procesoru byla cca 8-9%. Postupným vyzráváním KDE4 jsem se dostal na 6-7%. Po zapnutí 3D efektů se zátěž vyšplhala na 12% a více, což už jsem neakceptoval. S verzí KDE 4.5.3 mám bez 3D desktopu zátěž 3-5%, ze zapnutými efekty kolem 6% - což je zhruba stejně jako dříve s vypnutými 3D efekty! Konečně tedy můžu tyto „blbinky“ používat, aniž by to příliš bolelo. Gumová okna, efekty maximalizace/minimalizace, plochy na kostce, průhlednost – vše funguje OK. Na kde-look.org jsem objevil dekorace oken emerald, takže teď můj desktop vypadá, jako by na něm běžel Compiz-Fusion.

Je vidět, že KDE se opravdu posouvá kupředu. Zejména v oblasti optimalizace výkonu byl u této verze udělán velký pokrok, podle mého názoru zatím největší ze všech předchozích verzí. Předpokládám, že chybky budou postupně odstraňovány a oficiální verze bude dobře odladěna. Určitě se vyvíjí i funkčnost, ale nejsem velký experimentátor, takže mnoho možností zůstává mnou nevyužito.

Na závěr dva odkazy, týkající se stejného tématu: